1 Když byl Izrael mládencem, zamiloval jsem si ho, ⌈z Egypta jsem povolal svého syna.⌉
2 ⌈Čím víc jsem je volal,⌉ ⌈tím víc ode mě odcházeli,⌉ obětovali baalům a pálili oběti modlám.
3 Já jsem učil Efrajima chodit, ⌈bral ho na své paže,⌉ ale nepoznali, že jsem je uzdravil já.
4 Táhl jsem je lidskými provazy, pouty lásky, byl jsem pro ně jako ten, kdo nadlehčuje jho na jejich čelistech, nakláněl jsem se k nim a krmil je.
5 Ne! Navrátí se do egyptské země a jeho králem bude Asýrie, protože se odmítli obrátit.
6 V jeho městě bude řádit meč, bude ničit jeho žvanily, pohltí je za jejich rady.
7 Můj lid se drží odvrácení ode mě, společně volají k Baalovi, ale on je nevyvýší.
8 Jak bych tě mohl vydat, Efrajime? Jak bych tě mohl předat, Izraeli? Jak bych tě mohl vydat jako Admu? Jak bych s tebou mohl učinit to co se Sebójimem? Mé srdce se ve mně změnilo, je vzbuzen všechen můj soucit.
9 Nevykonám svůj planoucí hněv, nezničím znovu Efrajima, protože já jsem Bůh, a ne člověk, Svatý uprostřed tebe, nepřijdu s hněvem.
10 Přijdou za Hospodinem. Bude řvát jako lev. Když on zařve, přiběhnou s třesením synové od západu,
11 přiletí s třesením jako pták z Egypta a jako holubice z asyrské země a způsobím, že budou bydlet ve svých domech, je Hospodinův výrok.