1 Stalo se, když se Sanbalat, Tóbijáš, Arab Gešem a ostatní naši nepřátelé doslechli, že jsem postavil hradby a že v nich nezůstala žádná trhlina, ačkoliv v té době jsem ještě nevsadil do bran vrata,
2 Sanbalat a Gešem mi vzkázali: Přijď, setkáme se spolu ⌈ve vesnicích⌉ na pláni Ónu. Zamýšleli mi však provést zlo.
3 Poslal jsem k nim posly se slovy: Konám velkou práci a nemohu přijít. Proč by měla práce přestat, když bych ji opustil a přišel k vám?
4 Takto ke mně poslali čtyřikrát a já jsem jim vždy takto odpověděl.
5 Sanbalat takto ke mně poslal popáté svého služebníka s otevřeným dopisem v ruce.
6 V něm bylo napsáno: Mezi národy se proslýchá, i Gešem to říká, že ty a Judejci se zamýšlíte bouřit. Proto stavíš hradby a staneš se takto jejich králem.
7 Ustanovil jsi také proroky, aby o tobě v Jeruzalémě provolávali: V Judsku je král! Teď se o tom doslechne král. Tak přijď a poradíme se spolu.
8 Poslal jsem k němu se slovy: Ty věci, které jsi říkal, se nestaly, ale sám sis je vymyslel.
9 Všichni nás chtěli zastrašit slovy: ⌈Jejich ruce ochabnou od práce⌉ a nebude vykonána. Proto nyní posilni mé ruce.
10 Když jsem vstoupil do domu Šemajáše, syna Delajášova, vnuka Mehétabelova, který byl zadržován, řekl: Sejděme se v Božím domě, uvnitř chrámu a zavřeme chrámové dveře, protože přijdou, aby tě zabili; v noci přijdou, aby tě zabili.
11 Nato jsem řekl: Cožpak člověk jako já bude utíkat? Cožpak by někdo jako já mohl vstoupit do chrámu, a zůstat naživu? Nevstoupím!
12 Rozpoznal jsem, že ho neposlal Bůh, ale mluvil proroctví proti mně, protože ho najali Tóbijáš a Sanbalat.
13 Byl najat proto, abych ⌈ze strachu takto jednal⌉ a zhřešil. Měli by tak záminku k poškození mého jména, aby mě mohli tupit.
14 Můj Bože, pamatuj na Tóbijáše a na Sanbalata za tyto jejich skutky, a také na prorokyni Nóadju a na ostatní proroky, kteří mě zastrašovali.
15 ⌈Hradby byly dokončeny⌉ dvacátého pátého dne měsíce elúlu, za padesát dva dnů.
16 Stalo se, když to uslyšeli všichni naši nepřátelé a když to uviděly všechny pohanské národy okolo nás, že velmi klesli ve svých očích, protože poznali, že tato práce byla vykonána od našeho Boha.
17 V oněch dnech také dopisy mnoha judských šlechticů chodily Tóbijášovi a Tobijášovy přicházely jim,
18 protože mnozí v Judsku s ním byli spojeni přísahou, neboť byl zetěm Šekanjáše, syna Árachova, a jeho syn Jóchanan si vzal za ženu dceru Mešuláma, syna Berekjášova.
19 Povídali také přede mnou o jeho dobrých vlastnostech a donášeli mu má slova. Tóbijáš posílal dopisy, aby mě zastrašoval.