1 V těch dnech přichází Jan Křtitel hlásající v judské pustině:
2 „⌈Čiňte pokání,⌉ neboť se přiblížilo království Nebes.“
3 To je ten, o němž bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: Hlas volajícího v pustině: Připravte Pánovu cestu, vyrovnávejte jeho stezky!
4 Sám Jan pak měl na sobě oděv z velbloudí srsti a kolem beder kožený pás a jeho potravou byly kobylky a med divokých včel.
5 Tehdy vycházel k němu Jeruzalém a celé Judsko i celé okolí Jordánu
6 a dávali se od něho pokřtít v [řece] Jordánu, vyznávajíce své hříchy.
7 Když však uviděl, jak mnozí farizeové a saduceové přicházejí k jeho křtu, řekl jim: „⌈Plemeno zmijí⌉! Kdo vám ukázal, jak utéci před nadcházejícím hněvem?
8 Vydávejte tedy ovoce ⌈svědčící o⌉ pokání.
9 A nedomnívejte se, že si můžete říkat: Náš otec je Abraham. Neboť vám pravím, že Bůh může Abrahamovi vzbudit děti z těchto kamenů.
10 Sekera je už přiložena ke kořeni stromů; každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.
11 Já vás křtím ve vodě k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já; jemu nejsem hoden ani nést sandály. On vás bude křtít ⌈v Duchu Svatém a ohni⌉.
12 V jeho ruce je lopata; i pročistí svůj mlat a shromáždí svou pšenici do sýpky, plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným.“
13 Tehdy Ježíš přišel z Galileje k Jordánu za Janem, aby byl od něho pokřtěn.
14 Ale Jan se mu v tom ⌈snažil zabránit⌉ a říkal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?“
15 Ježíš mu odpověděl: „Nech to nyní; neboť takto je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost.“ On ho tedy nechal.
16 Když byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle, otevřela se [mu] nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho.
17 A hle, ozval se hlas z nebes, který říkal: „Toto je ⌈můj Syn, Milovaný⌉ , v němž ⌈jsem nalezl zalíbení⌉.“