1 Potom určil Pán [ještě] jiných sedmdesát [dva] a poslal je ⌈před sebou⌉ po dvou do každého města a místa, kam měl sám jít.
2 Říkal jim: „Žeň je velká, dělníků je však málo. Proste tedy Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.
3 Jděte! Hle, posílám vás jako ovce mezi vlky.
4 Neberte si měšec ani mošnu ani sandály; s nikým se cestou nepozdravujte.
5 Do kteréhokoli domu vejdete, řekněte nejprve: Pokoj tomuto domu!
6 A bude–li tam syn pokoje, váš pokoj na něm spočine; ne–li, navrátí se k vám.
7 V tom domě zůstávejte, jezte a pijte, ⌈co vám dají⌉, neboť hoden je dělník své mzdy. Nepřecházejte z domu do domu.
8 A do kteréhokoli města vstoupíte a přijmou vás, jezte, co vám předloží,
9 uzdravujte v něm nemocné a říkejte jim: Přiblížilo se k vám Boží království.
10 Když vstoupíte do nějakého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte:
11 I ten prach z vašeho města, který nám ulpěl na nohou, vám vytřásáme. Avšak to vězte: Přiblížilo se Boží království.
12 Pravím vám, že Sodomě bude v onen den snesitelněji než tomu městu.“
13 „Běda tobě, Chorazin! Běda tobě, Betsaido! Protože kdyby se byly v Týru a Sidónu staly ty mocné činy, které se staly ve vás, dávno by seděli v žíni a popelu a učinili pokání.
14 Ale Týru a Sidónu bude na soudu snesitelněji než vám.
15 A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do podsvětí sestoupíš!
16 Kdo slyší vás, slyší mne, a kdo odmítá vás, odmítá mne; kdo odmítá mne, odmítá toho, který mne poslal.“
17 Těch sedmdesát [dva] se vrátilo s radostí a říkali: „Pane, i démoni se nám poddávají ve tvém jménu.“
18 Řekl jim: „Viděl jsem, jak Satan spadl s nebe jako blesk.
19 Hle, dal jsem vám pravomoc šlapat po hadech a štírech, i nad veškerou silou Nepřítele, a naprosto nic vám neublíží.
20 Ale z toho se neradujte, že se vám poddávají duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích.“
21 V tu hodinu [Ježíš] zajásal v Duchu [Svatém] a řekl: „Vzdávám ti chválu, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům. Ano, Otče, protože tak ⌈se ti zalíbilo⌉.“
22 „Všechno mi bylo předáno od mého Otce; a nikdo neví, kdo je Syn, než Otec, a kdo je Otec, než Syn a ten, komu by to Syn chtěl zjevit.“
23 V soukromí se obrátil k učedníkům a řekl: „Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte.
24 Pravím vám, že mnozí proroci a králové chtěli spatřit, co vy vidíte, ale nespatřili, a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.“
25 A hle, jeden zákoník povstal a zkoušel ho: „Učiteli, co mám učinit, abych získal věčný život?“
26 On mu řekl: „Co je napsáno v Zákoně? Jak to tam čteš?“
27 On odpověděl: „Budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí, a svého bližního jako sebe samého.“
28 Řekl mu: „Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.“
29 On se však chtěl ospravedlnit, a řekl Ježíšovi: „A kdo je můj bližní?“
30 Ježíš se ujal slova a řekl: „Jeden člověk sestupoval z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičům; ti ho svlékli, zbili, nechali ho tam polomrtvého a odešli.
31 Náhodou sestupoval po té cestě jeden kněz, ale když ho uviděl, obešel ho.
32 Podobně [se tam objevil] i levita; když přišel k tomu místu, uviděl ho a vyhnul se mu.
33 Ale jeden Samařan na své cestě přišel k němu, a když ho uviděl, byl pohnut soucitem.
34 Přistoupil, na jeho rány nalil olej a víno a obvázal je, položil ho na svého mezka, zavezl do hostince a postaral se o něj.
35 Druhého dne vyjmul dva denáry, dal je hostinskému a řekl: Postarej se o něj, a co bys vynaložil navíc, to ti zaplatím, až se budu vracet.
36 Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?“
37 On řekl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.“
38 [Stalo se,] když šli dále, že vešel do jedné vesnice. Nějaká žena jménem Marta jej přijala [do svého domu].
39 Měla sestru, která se jmenovala Marie. Ta se posadila k Pánovým nohám a poslouchala jeho slovo.
40 Ale Marta měla plno práce s obsluhováním. Přistoupila k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mě má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“
41 Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, děláš si starosti a znepokojuješ se mnoha věcmi,
42 jedno je však potřeba. Marie si vybrala dobrý díl, jenž jí nebude odňat.“