1 „Ať se vaše srdce nechvěje. Věříte v Boha, věřte i ve mne.
2 V domě mého Otce jsou mnohé příbytky. Kdyby nebyly, ⌈řekl bych vám to. [Neboť] vám jdu připravit místo.⌉
3 A odejdu–li a připravím vám místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.
4 A kam já jdu, [víte, i] cestu znáte.“
5 Tomáš mu řekl: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“
6 Ježíš mu řekl: „Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
7 ⌈Jestliže znáte mne, poznáte i⌉ mého Otce. A od nynějška ho znáte a viděli jste ho.“
8 Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce a to nám stačí.“
9 Ježíš mu řekl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty jsi mne nepoznal? Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říkat: Ukaž nám Otce?
10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.
11 Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne–li, věřte aspoň pro ty skutky.
12 Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší skutky než tyto, neboť já jdu k Otci.
13 A oč byste požádali v mém jménu, to učiním, aby byl Otec oslaven v Synu.
14 Požádáte–li [mne] o něco v mém jménu, já to učiním.“
15 „Jestliže mne milujete, zachovejte má přikázání.
16 A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby byl s vámi ⌈na věčnost⌉ --
17 Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude.
18 Nezanechám vás jako sirotky, přijdu k vám.
19 Ještě malou chvíli a svět mne již neuvidí, vy však mne uvidíte, protože já žiji a také vy budete žít.
20 V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás.
21 Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován od mého Otce; i já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe.“
22 Juda, ne ten Iškariotský, mu řekl: „Pane, co se stalo, že chceš zjevovat sám sebe nám, a ne světu?“
23 Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.
24 Kdo mne nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale Otce, který mne poslal.“
25 „Toto jsem vám pověděl, dokud zůstávám u vás.
26 Ale Zastánce, Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.
27 Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a není bázlivé.
28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím a přijdu k vám. Kdybyste mě milovali, zaradovali byste se, že jdu k Otci, neboť Otec je větší než já.
29 Řekl jsem vám to nyní, dříve než se to stane, abyste uvěřili, až se to stane.
30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nemá vůbec nic.
31 Ale ⌈svět má poznat⌉, že miluji Otce a jednám tak, jak mi Otec přikázal. Vstaňte, pojďme odtud!“