1 Prosím vás tedy já, vězeň v Pánu, abyste vedli život hodný toho povolání, ⌈které jste obdrželi⌉,
2 s veškerou pokorou a mírností, s trpělivostí se navzájem snášeli v lásce
3 a usilovali zachovávat jednotu Ducha ve svazku pokoje.
4 Je jedno tělo a jeden Duch, jakož jste byli i povoláni v jedné naději svého povolání;
5 jeden Pán, jedna víra, jeden křest;
6 jeden Bůh a Otec všech, ten ⌈nade všemi, skrze všechny a ve všech [nás]⌉.
7 Ale každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování.
8 Proto praví: Vystoupil do výše, ⌈odvedl s sebou zajatce⌉ [a] dal dary lidem.
9 Co jiného znamená vystoupil, než že [nejprve] i sestoupil ⌈do nejnižších částí země⌉?
10 Ten, jenž sestoupil, je také ten, jenž vystoupil vysoko nad všechna nebesa, aby naplnil všechno.
11 A on dal jedny apoštoly, jiné proroky, některé evangelisty, jiné pastýře a učitele,
12 aby připravili svaté k dílu služby, k vybudování těla Kristova,
13 dokud nedospějeme všichni k jednotě víry a plného poznání Syna Božího, v dospělého muže, v míru postavy Kristovy plnosti,
14 abychom již více nebyli jako děti, zmítáni vlnami a hnáni každým větrem učení v lidské nestálosti, v chytráctví k ⌈nastražené cestě⌉ bludu,
15 nýbrž abychom ⌈byli pravdiví v lásce a rostli⌉ všemi způsoby v toho, který je hlavou, v Krista.
16 Z něho celé tělo, spojované a držené pohromadě ⌈pomocí každého kloubu podpory⌉, která je podle činnosti ⌈a míry⌉ jedné každé části, ⌈bere výživu pro svůj růst⌉ ke svému vybudování v lásce.
17 Toto tedy pravím a dosvědčuji v Pánu, abyste již nežili tak, jako žijí pohané, v marnosti své mysli.
18 Mají zatemněné myšlení a jsou odcizeni od Božího života pro nevědomost, která je v nich kvůli zatvrzelosti jejich srdce.
19 Otupěli a oddali se bezuzdnosti, aby s nenasytností páchali každý druh nečistoty.
20 Vy však jste se ⌈o Kristu takto neučili⌉,
21 pokud jste jej vskutku slyšeli a byli v něm vyučeni tak, jak je pravda v Ježíši,
22 že totiž máte odložit toho starého člověka, který žije podle dřívějšího způsobu života a hyne v klamných žádostech,
23 obnovovat se duchem své mysli
24 a obléknout toho nového člověka, který byl stvořen podle Boha ve spravedlnosti a svatosti pravdy.
25 Proto odložte lež a mluvte pravdu každý se svým bližním, neboť jsme údy ⌈téhož těla⌉.
26 Hněvejte se, a nehřešte; slunce ať nezapadá nad vaším hněvem.
27 Nedávejte místo Ďáblu.
28 Zloděj ať již nekrade, ale ať raději pracuje a dělá [vlastníma] rukama něco dobrého, aby měl co dávat tomu, kdo má nedostatek.
29 Z vašich úst ať nevychází žádné špatné slovo, nýbrž ⌈jen takové, které je⌉ dobré k potřebnému budování, aby dalo milost těm, kdo je slyší.
30 A nezarmucujte Ducha Svatého Božího, jímž jste byli zapečetěni ke dni vykoupení.
31 Všechna hořkost, zuřivost, hněv, křik a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností.
32 Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní a ⌈odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil⌉ vám.