1 Miláčka svého jsem hledala celou noc na loži. Hledala jsem, a nenašla.
2 Musím vstát a město obejít, po ulicích a po náměstích svého hledat miláčka. Hledala jsem, a nenašla.
3 Našli mne strážci, kteří město obcházejí. -- Miláčka mého, neviděli jste ho?
4 Sotva jsem od nich poodešla, už jsem miláčka svého našla. Držím ho a nepustím, dokud ho nepřivedu ⌈k matičce své domů,⌉ do ⌈maminčina pokoje.⌉
5 Zapřísahám vás, dcery Jeruzaléma, při plachých gazelách a laních, ať nebudíte, neprobouzíte lásku, dokud nebude chtít.
6 Kdo je ta, jež z pouště stoupá jako sloup dýmu, ⌈myrhou provoněná i kadidlem z dovážených koření?⌉
7 Hle, nosítka samého Šalomouna! Šedesát hrdinů okolo nich z ⌈Izraele nejudatnějších.⌉
8 Mečem vládnou všichni, ⌈v boji zkušení,⌉ každý ⌈se mečem opásal,⌉ ani noc je nezaskočí.
9 Nosítka pořídil si Šalomoun král ze dřeva z Libanonu.
10 Sloupky jim ze stříbra udělal, ze zlata ⌈oporu trůnu,⌉ sedadlo purpurové. Láskou jsou uvnitř vystlána od dívek z Jeruzaléma.
11 ⌈Pojďte ven pohledět,⌉ vy dcerky Sijónu, na krále Šalomouna, ⌈na jeho korunu,⌉ již mu jeho matka nasadila v den svatby jeho, v den, ⌈kdy mu srdce plesalo.⌉