1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
2 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
3 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
4 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
5 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
6 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
7 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
8 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
9 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
10 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
11 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
12 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
13 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
14 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
15 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
16 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
17 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
18 Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
19 A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.