1 Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího;
2 Jakož psáno jest v prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.
3 Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
4 Křtil Jan na poušti, a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.
5 I vycházela k němu všecka krajina Judská i Jeruzalémští, a křtěni byli od něho všickni v Jordáně řece, vyznávajíce hříchy své.
6 Byl pak Jan odín srstmi velbloudovými, a pás kožený na bedrách jeho, a jídal kobylky a med lesní.
7 A kázal, řka: Jde za mnou silnější nežli já, kterémuž nejsem hoden, sehna se, rozvázati řeménka u obuvi jeho.
8 Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým.
9 I stalo se v těch dnech, přišel Ježíš z Nazarétu Galilejského, a pokřtěn jest od Jana v Jordáně.
10 A hned vystoupiv z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jako holubici sstupujícího na něj.
11 A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
12 A i hned ho Duch vypudil na poušť.
13 I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu.
14 Když pak byl vsazen Jan, přišel Ježíš do Galilee, káže evangelium království Božího,
15 A pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání, a věřte evangelium.
16 A chodě podlé moře Galilejského, uzřel Šimona a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí síti do moře, (nebo rybáři byli.)
17 I řekl jim Ježíš: Poďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.
18 A hned opustivše síti své, šli za ním.
19 A poodšed odtud maličko, uzřel Jakuba syna Zebedeova, a Jana bratra jeho, ani na lodí tvrdí síti.
20 A hned povolal jich. A oni opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky, šli za ním.
21 I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šed do školy, učil.
22 I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákonníci.
23 I byl v škole jejich člověk, maje ducha nečistého. Kterýž zvolal,
24 Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás. Znám tě, kdo jsi, že ten Svatý Boží.
25 I přimluvil mu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi z něho.
26 I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel z něho.
27 I lekli se všickni, tak že se tázali mezi sebou, řkouce: I co jest toto? Jakéž toto nové učení, že mocně i těm duchům nečistým rozkazuje, a poslouchají ho?
28 I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské.
29 A hned vyšedše ze školy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem.
30 Šimonova pak svegruše ležela, majíc zimnici. A hned jemu pověděli o ní.
31 A přistoupiv, pozdvihl jí, ujav ji za ruku její, a hned přestala jí zimnice. I posluhovala jim.
32 Večer pak při západu slunce, nosili k němu všecky nemocné i ďábelníky.
33 A bylo se všecko město zběhlo ke dveřím.
34 I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy, a ďábelství mnohá vymítal, a nedopouštěl mluviti ďáblům; nebo znali ho.
35 A přede dnem velmi ráno vstav, vyšel a odšel na pusté místo, a tam se modlil.
36 I šli za ním Šimon i ti, kteříž s ním byli.
37 A nalezše jej, řekli jemu: Všickni tě hledají.
38 I dí jim: Poďmež do okolních městeček, abych i tam kázal. Nebo na to jsem přišel.
39 I kázal v školách jejich ve vší Galilei, a ďábelství vymítal.
40 Tedy přišel k němu malomocný, prose ho, a klekna před ním, řekl jemu: Chceš-li, můžeš mne očistiti.
41 Ježíš pak slitovav se, vztáhl ruku, dotekl se ho a řekl jemu: Chci, buď čist.
42 A když to řekl, hned odstoupilo od něho malomocenství, a očištěn jest.
43 I zapověděv mu přísně, hned ho odbyl,
44 A řekl mu: Viziž, abys žádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své to, což přikázal Mojžíš, na svědectví proti nim.
45 On pak vyšed, počal vypravovati mnoho a ohlašovati tu věc, tak že již nemohl Ježíš do města zjevně vjíti, ale vně na místech pustých byl. I scházeli se k němu odevšad.