Mateus 21

POINT

1 Cuando núcyajtooba Jerusalén, núcyaj wiñt́i jém attebet Betfagé nocojo̱m jém Olivos co̱tsɨc. Jesɨc icutsat wɨste̱n jém icuyujcɨɨwiñ tuŋgac xut́u tɨgaŋjoj.

2 Iñɨ́máy Jesús:

3 Siiga i̱ micwácpa iga: “¿T́iiga iŋwijpa?” jesɨc nɨ́maayɨ iga jém tánO̱mi ixunpa y d́a jáypa micutsadáypa e̱ybɨc.

4 Je̱mpɨgam iwatyaj iga cupacpa jém aŋma̱t́i jém ijaychacnewɨɨp jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ. Nɨmpa:

5 Nɨ́maayɨ jém it́yajwɨɨp jém attebet Jerusalén:

6 Jesɨc nɨcyaj jém wɨste̱n icuyujcɨɨwiñ. Iwatyaj juuts iñɨ́máy Jesús.

7 Inimiñyaj jém burroa̱pa con ima̱nɨc. Icutócyaj con iyoot́iyaj. Jesɨc iquímca Jesús jém ma̱ñburro.

8 Miñyaj tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am y yo̱mtam. It́ócyajpa iyoot́i tuŋjo̱m ju̱t́ naspa Jesús. Tuŋgac it́ɨŋyajpa jém cuy iŋcɨs y jém ay iga it́ócyajpat́im tuŋjo̱m.

9 Algunos aŋjagoyñeyaj iñɨc y algunos miñyajpa jém Jesús it́uuñiaŋcɨɨm. Pɨ̱mi aŋwejyajpa. Nɨmyaj:

10 Cuando tɨgɨy Jesús jém attebet Jerusalén, tsa̱m cujínayyajpa it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am. Nacwácyajta̱:

11 Jesɨc nɨmyajpa jém pɨxiñt́am jém miññeyajwɨɨp con Jesús:

12 Ocmɨ tɨgɨy Jesús jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Moj iquebacput it́u̱mpɨy jém máymáyoyyajpaap con it́u̱mpɨy jém juyjúyoyyajpaap. Ichiputseedáy jém imesayaj jém icucacyajpaap tumiñ. Imutsmutsseedáy jém ico̱ñcuyyaj jém imáyyajpaap cuucu.

13 Iñɨ́máy Jesús jém it́yajwɨɨp je̱m:

14 Jesɨc miñ iámyaj Jesús jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m jém cácht́i y jém cu̱xujyaj. Icpɨs.

15 Jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj con jém escribaspɨc maestroyaj agui jóyñeyaj cuando iixyaj jém wɨbɨc milagro jém iwatnewɨɨp Jesús y cuando imatoŋyaj iga pɨ̱mi jɨyyajpa jém tsɨ̱xt́am ma̱stɨcjo̱m, nɨmyajpa: “Taŋcujíptámpa jém rey David iMa̱nɨc.”

16 Jesɨc jém pa̱nijyaj iñɨ́mayyaj jém Jesús:

17 Jesɨc moj nɨqui jém Jesús. Jemum ichac jém pa̱nij. Nɨc mo̱ŋi jém xut́u tɨgaŋjoj jém Betania.

18 Jesɨc icuqueja̱ma, cuando se̱tgacpa Jerusalén, tsa̱m yua̱p jém Jesús.

19 Iix tu̱m tsuj tuŋaŋna̱ca. Nɨc icuámáy jém tsuj it́ɨm, pero d́a ipadáy. Nada más it́ jém iay. Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém tsuj:

20 Cuando iixyaj jém icuyujcɨɨwiñ, agui ipooñaŋja̱myaj. Icwácyaj jém Jesús. Nɨ́mayt́a̱:

21 Jesús icutsoŋ. Nɨmpa:

22 Siiga nu̱ma iŋcupɨcpa iga Dios wɨa̱p miyo̱xpát, jesɨc impɨctsoŋpa t́it́am iŋwágáypa Dios.

23 Jesɨc tɨgɨy e̱ybɨc Jesús jém mɨjpɨc ma̱stɨcjo̱m. Iganam accuyujóypa Jesús, icunúcyaj jém pa̱nij aŋjagooyiyaj con jém Israelpɨc wɨd́ayt́am. Icwácyajpa. Nɨ́mayt́a̱ Jesús:

24 Jesús icutsoŋ. Iñɨ́máy:

25 Anɨ́maayɨ: ¿I̱ icutsat jém Xiwan iga acchíŋóypa? ¿Que Dios icutsat, o jém pɨxiñt́am?

26 Pero siiga tannɨ́máypa iga d́a je Dios icutsat jém Xiwan, jesɨc tsa̱m taŋcɨ̱ŋpa jém pɨxiñt́am porque icupɨcyajpa iga Dios icutsat jém Xiwan.

27 Jesɨc icutsoŋyajpa. Nɨ́mayt́a̱p Jesús:

28 Jesɨc Jesús iŋmadáy tu̱m xut́u cuento. Nɨmpa:

29 Jém ima̱nɨc iñɨ́máy ija̱tuŋ: “D́a anɨcpa.” Pero ocmɨ icac ijɨ̱xi, nɨc yo̱xa̱ji.

30 Jesɨc ocmɨ jém ja̱tuŋpɨc nɨc iñɨ́máy jém tuŋgac ima̱nɨc: “Ma̱nɨc, nɨ̱gɨ miyo̱xa̱ji yɨ́p ja̱ma jém amfinca de uvas.” Jesɨc jém tuŋgac ima̱nɨc iñɨ́máy ija̱tuŋ: “Ɨch anɨcpa.” Pero ocmɨ d́a nɨc.

31 Jesɨc anɨ́maayɨ: ¿Juppɨc de jém wɨste̱n iwat juuts ixunpa ija̱tuŋ?

32 Porque jém Xiwan jém acchíŋoypaap miñ iga miŋquejayt́ámiñ jutsa̱p iŋwatta juuts ixunpa Dios, pero d́a iŋcupɨcta. Pero jém ichécyajpaap impuesto y jém malopɨc yo̱mtam icupɨcyaj t́i iñɨ́máy jém Xiwan. Aunque íñixñeta iga jém malopɨc ichacyaj jém it́áŋca, mimicht́am d́a iŋcacta jém iñjɨ̱xi iga iŋcupɨctámpa jém Xiwan iŋma̱t́i.

33 Nɨmt́im Jesús:

34 Cuando núc jém tiempo iga it́úcyajpa jém uvas, jém finca io̱mi icutsat jute̱n jém imozoyaj iga ipɨctsóŋiñ jém io̱mi imɨɨchi.

35 Pero jém iñucsneyajwɨɨp jém finca iga iyo̱xacaaba imatsyaj jém imozoyaj. Tu̱m tsa̱m icótsyaj, tu̱m iccaayaj, tu̱m iñácscayaj tsaamɨ.

36 Jesɨc e̱ybɨc jém nas io̱mi icutsat tuŋgac más jém imozo, pero jém iñucsneyajwɨɨp jém ifinca imalwadayyajpat́im mex jeeyaj.

37 ’Jesɨc ocmɨ jém nas io̱mi icutsat ima̱nɨc iga ipɨctsoŋpa jém ija̱tuŋ imɨɨchi. Nɨmpa: “Tienes que iwɨ̱pɨctsoŋyajpa jém amma̱nɨc.”

38 Pero cuando jém iñucsneyajwɨɨp jém finca iixyaj iga miñpa jém io̱mi ima̱nɨc, moj nanɨ́mayyajta̱ji: “Yɨ́bam ipɨctsoŋpa it́u̱mpɨy jém ija̱tuŋ imɨɨchi. Tej tanacca, jesɨc taɨcht́am tamɨɨcha̱támpa t́it́am ichiiba jém ija̱tuŋ.”

39 Jesɨc imatsayyaj jém pɨ̱xiñ ima̱nɨc. It́opyaj aŋsɨ̱cmɨ, iccaayaj.

40 Jesɨc Jesús icwác jém pa̱nijyaj. Nɨmpa:

41 Jesɨc jém pa̱nijyaj icutsoŋyaj, nɨmyaj:

42 Jesɨc nɨmpa Jesús:

43 Jeeyucmɨ mannɨ́máypa iga miccáyayt́a̱p jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga sɨɨp Dios iŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ. Chiit́a̱p jém tuŋgac pɨxiñt́am jém ichiipaap jém wɨbɨc cosecha juuts ixunpa Dios.

44 Siiga michutpa yɨ́p tsaayucmɨ, micusámáypa. Siiga yɨ́p tsa micuchijquetpa, jesɨc michɨ́ypa iga mipoot́i.

45 Jesɨc cuando jém pa̱nij aŋjagooyiyaj con jém fariseoyaj imatoŋyaj jém xuxut́ cuento, icutɨɨyɨyyaj iga jeeyaj icuyucmɨ iŋmatpa Jesús jém xuxut́ cuento.

46 Tsa̱m imatsyajtooba Jesús, pero d́a wɨa̱p imatsyaj. Jém aŋjagooyiyaj tsa̱m icɨ̱ŋyaj jém pɨxiñt́am porque jeeyaj icupɨcyajpa iga tu̱m Dios iŋmat́cɨɨwiñ jém Jesús.

Ler em outra tradução

Comparar lado a lado