1 Jesɨc tu̱m ja̱ma jém Jesús iŋtuuma̱wat jém doce icuyujcɨɨwiñ. Ichi ipɨ̱mi iga wɨa̱iñ it́op jém mal espíritu y iga wɨa̱iñ icpɨsyaj jém mɨmneyajwɨɨp.
2 Icutsat iga nɨguiñ iŋmatyaj jém aŋma̱t́i ju̱t́pɨc iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ. Icutsat iga icpɨsyajiñ jém mɨmneyajwɨɨp.
3 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ:
4 Cuando miñúctámpa tu̱m tɨccɨɨm, jemum michɨ́ypa hasta miñɨcpa tuŋgac tɨgaŋjoj.
5 Siiga d́a i̱ miwɨ̱pɨctsoŋtámpa, puttaamɨ jém attebet. Cunebayt́aamɨ impuy iga cáyiñ jém pótpót. Wattaamɨ je̱mpɨc iga iniŋquejáypa iga tsa̱m maloyaj jém it́yajwɨɨp je̱m.
6 Jesɨc moj nɨquiyaj jém icuyujcɨɨwiñ, nasyajpa it́u̱mpɨy jém tɨgaŋjoj. Iŋmatyajpa jém wɨbɨc aŋma̱t́i iga tacɨacputtámpa Dios. Ju̱t́quej icpɨsyajpat́im jém mɨmneyajwɨɨp.
7 Jém gobernador Herodes ijo̱dóŋa̱ t́i iwatpa Jesús. Pero d́a icutɨɨyɨ́ypa i̱apaap jém Jesús porque nɨmyajpa algunos iga pɨsneum jém Xiwan jém it́ɨŋcujagayñewɨɨp iɨscɨ.
8 Pero tuŋgac nɨmyajpa iga wiñquejne jém Elías, tuŋgac nɨmyajpa iga pɨsnegacum tu̱m jém wiñɨcpɨc profeta.
9 Pero jém Herodes nɨmpa:
10 Jesɨc mixe̱tyaj jém apóstolyaj, iŋmadayyaj jém Jesús t́i iñascayaj. Jesɨc iwagananɨcyaj jém doce icuyujcɨɨwiñ tuŋgac lugar ju̱t́ d́a t́i id́ɨ́yɨ́y, nocojo̱m jém attebet Betsaida.
11 Pero ijo̱dóŋa̱yaj jém pɨxiñt́am ju̱t́ nɨc Jesús, jesɨc nɨc icpoyyaj. Jesɨc Jesús ipɨctsoŋ jém pɨxiñt́am. Moj iŋquejáy ju̱t́pɨc iŋjacpa Dios jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ. Icpɨspat́im jém mɨmneyajwɨɨp.
12 Jesɨc tsuuyɨm. Tɨgɨyt́oobam ja̱ma. Jém doce icuyujcɨɨwiñ icunúcyaj jém Jesús. Iñɨ́mayyaj:
13 Pero Jesús iñɨ́máy icuyujcɨɨwiñ:
14 Porque it́yaj como cinco mil jém pɨxiñt́am. Pero Jesús iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ:
15 Jesɨc je̱mpam iwatyaj jém icuyujcɨɨwiñ. Acco̱ñyajta̱ naxyucmɨ it́u̱mpɨy jém pɨxiñt́am.
16 Jesɨc Jesús ipɨc jém cinco caxt́ána̱ñi y jém wɨste̱n tɨɨpɨ. Ámquím sɨŋyucmɨ, iŋwejpát Dios. Jesɨc mojum iwenwenjac jém caxt́ána̱ñi y jém tɨɨpɨ. Ichi icuyujcɨɨwiñ, ipɨɨmɨ́y iga ichiiyajiñ jém pɨxiñt́am.
17 Jesɨc it́u̱mpɨy wícyaj, cusyajum. Ocmɨ ipiŋyaj doce nacooŋ jém caxt́ána̱ñi y jém tɨɨpɨ jém cutsɨ́ywɨɨp.
18 Jesɨc tu̱m ja̱ma icut́um tsɨ́y Jesús con icuyujcɨɨwiñ iga iŋwejpátpa Dios. Jesɨc acwágóypa Jesús, iñɨ́máy jeeyaj:
19 Jesɨc icutsoŋyaj jém icuyujcɨɨwiñ:
20 Jesɨc Jesús e̱ybɨct́im icwác jém icuyujcɨɨwiñ. Nɨmpa:
21 Pero Jesús iŋquím icuyujcɨɨwiñ:
22 Jesɨc nɨmt́im Jesús:
23 Jesɨc Jesús iñɨ́máy it́u̱mpɨy de jeeyaj:
24 Pero siiga tu̱m pɨ̱xiñ tsa̱m it́oypa ivida iga it́pa yɨ́p naxyucmɨ, jesɨc togoypa ivida. Siiga miccaata̱p ɨch aŋcuyucmɨ, jesɨc d́a togoypa imvida, micɨacputta̱p.
25 D́a t́i cuwatcuy siiga tu̱m pɨ̱xiñ iniit́ it́u̱mpɨy cosa jém it́wɨɨp yɨ́p naxyucmɨ, pero ocmɨ caaba y togoypa ia̱nama.
26 Siiga michaa̱p iga iniŋmatpa ɨch anaŋma̱t́i o siiga mich antsaaixpa, jesɨc ɨchgact́i jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ mantsaaixpat́im cuando amiñgacpa yɨ́p naxyucmɨ con jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am y con jém tanJa̱tuŋ Dios ipɨ̱mi.
27 Nu̱ma mannɨ́máypa iga algunos de mimicht́am d́a micaaba hasta que íñixpa ju̱t́pɨc iŋjacpa Dios yɨ́p naxyucmɨ.
28 Ocmɨ cuando yaj iŋmat Jesús, tuŋgac ocho día, quím tu̱m co̱tsɨcyucmɨ. Iwaganasɨɨba jém Peto, Jacobo y Xiwan. Nɨc iŋwejpát Dios.
29 Jesɨc iganam iŋwejpátpa Dios, aŋcac jém Jesús iámooyi. Pɨ̱mi po̱po ipuctu̱cu, tsa̱m pɨ̱mi tsocpa.
30 Jeet́i rato núc wɨste̱n jém wiñɨcpɨc pɨ̱xiñ, jém Moisés y jém Elías, miñ iŋmatmatneyaj con jém Jesús.
31 Agui tsocpat́im mex jeeyaj. Aŋmatyajpa con Jesús jutsa̱p iccupac jém Dios iyo̱xacuy cuando accaata̱p Jerusalén.
32 Tsa̱m moŋtooba id́ɨc jém Peto con jém icompañeroyaj. Ocmɨ cáy jém imo̱ŋi, mu iixyaj iga agui tsocpa jém Jesús iámooyi con ipuctu̱cu y tsocyajpat́im jém wɨste̱n pɨ̱xiñ jém miññewɨɨp.
33 Jesɨc iganam nɨctooba jém Moisés y Elías, jém Peto iñɨ́máy jém Jesús:
34 Iganam jɨypa jém Peto, actɨŋ tu̱m ucsɨ. Iŋmonyaj. Jesɨc tsa̱m pɨ̱mi cɨ̱ŋyaj jém Peto con jém icompañeroyaj iga tsɨ́y jém ucscucɨɨm.
35 Jesɨgam imatoŋyajpa tu̱m jɨ̱yi jém ucsaŋjo̱m. Nɨmpa:
36 Cuando cuyajum jém jɨ̱yi, jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ iixyaj iga icut́umt́im tsɨ́y jém Jesús. Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ d́a t́i ijɨyyaj. Jém tiempo d́a i̱ iŋmadayyajpa t́i iixñeyaj.
37 Jesɨc tuŋgagam ja̱ma quetyaj jém co̱tsɨcyucmɨ jém Jesús con icuyujcɨɨwiñ. Tsa̱m jáyaŋ pɨxiñt́am miñ imétsyaj Jesús.
38 Jesɨc tu̱m pɨ̱xiñ pɨ̱mi ijɨ́yáy jém Jesús jém pɨxiñt́am aŋcucmɨ. Nɨmpa:
39 Imatsne tu̱m mal espíritu. Agui imalwadáypa. Tsa̱m pɨ̱mi aŋwejpa. Imatspa jém co̱ñxus caacuy. Aŋmoypacpa ijɨp. D́a ichacpa, pɨ̱mi iyaachwatpa.
40 Aŋcunucsayt́ɨp jém iŋcuyujcɨɨwiñ iga it́obáyiñ jém mal espíritu, pero jeeyaj d́a wɨa̱ mit́obáy.
41 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨxiñt́am:
42 Iganam núcpa jém jaychɨ̱xi, imats jém mal espíritu. Iccutɨŋ naxyucmɨ. E̱ybɨct́im imats jém co̱ñxus caacuy. Jesɨc Jesús iwogáy jém mal espíritu, it́obáy. Icpɨs jém jaychɨ̱xi. Icɨɨjuŋcodáy ija̱tuŋ.
43 Agui ipooñaŋja̱myajpa it́u̱mpɨy jém it́yajwɨɨp je̱m, cuando iixyaj iga tsa̱m pɨ̱mi wɨa̱p jém tanJa̱tuŋ Dios.
44 —Wɨ̱matoŋtaamɨ iga odoy iñjaamaŋnod́iñ. Ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, acɨɨjuŋcotta̱p jém malopɨc pɨxiñt́am icɨɨjo̱m.
45 Pero jém icuyujcɨɨwiñ d́a icutɨɨyɨyyajpa t́i nɨmpa Jesús. Dios d́a ijɨ́cpa iga icutɨɨyɨyyajiñ. Cɨ̱ŋyajpa iga icwácyajpa t́i nɨmtooba.
46 Jesɨc Jesús icuyujcɨɨwiñ moj nacwácyajta̱ji entre jeeyaj iga i̱ tsɨ́ypa jém más mɨjpɨc aŋjagooyi.
47 Pero Jesús icutɨɨyɨ́y t́i sɨ́p ijɨ̱syaj jém icuyujcɨɨwiñ, jesɨc iŋwejáy tu̱m xut́u tsɨ̱xi. Inimiñ ju̱t́ co̱ñ Jesús.
48 Iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ:
49 Jesɨc jém Xiwan iñɨ́máy Jesús:
50 Pero Jesús iñɨ́máy:
51 Jesɨc núcpa jém tiempo iga químgacpa sɨŋyucmɨ jém Jesús. Duro ijɨ̱spa iga nɨcpa iccupac jém Dios iyo̱xacuy jemɨgam Jerusalén.
52 Jesɨc Jesús icutsat wɨste̱n icuyujcɨɨwiñ iga nɨguiñ tu̱m Samariapɨc attebet iga iwɨ̱tsacpa tu̱m tɨc ju̱t́ núcpa.
53 Pero jém Samariapɨc pɨxiñt́am d́a ipɨctsoŋ, d́a ichiiba lugar porque iixyaj iga nɨcpa Jesús Jerusalén.
54 Jesɨc cuando jém icuyujcɨɨwiñ jém Xiwan y jém Jacobo iix iga jém Samariapɨc pɨxiñt́am d́a ipɨctsoŋpa Jesús, nɨmpa jém icuyujcɨɨwiñ:
55 Jesɨc Jesús iámmats jém Xiwan y Jacobo. Iwogáy. Nɨ́mayyajta̱p:
56 Ɨch jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ d́a amiñ iga anactogoypa jém it́yajwɨɨp yɨ́p naxyucmɨ, miñ aŋcɨacput.
57 Iganam nɨquiyaj tuŋjo̱m, tu̱m pɨ̱xiñ iñɨ́máy jém Jesús:
58 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ:
59 Jesɨc Jesús iñɨ́máy tuŋgagam pɨ̱xiñ:
60 Jesús iñɨ́máy jém pɨ̱xiñ:
61 Jesɨc tuŋgagam pɨ̱xiñ iñɨ́máy:
62 Pero Jesús iñɨ́máy: