1 Diguebbʉ ya, cʉ fariseo bi dyødejʉ car jña̱, ya xi mbá ndo hñɛdi cʉ cja̱hni, mbá cuatijʉ car Jesús, cja̱ nuca̱, mí xitzi. Guegue car Jesús, cja̱ co car Juan már bbʉh pʉ jar estado Judea, hnanguadi car da̱tje Jordán. Más már ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ mí tɛn car Jesús ni ndra ngue cʉ mí tɛn car Juan.
2 Jí̱ mí gue car Jesús mí xix cʉ cja̱hni. Guegue quí möxte cʉ mí yojmi, mí xitzi. Cja̱ bi tsjih cʉ fariseo te mí ncja.
3 Nu car Jesús, bbʉ mí dyøde, ya xquí tsjih cʉ fariseo ter bɛh ca̱ már pɛ guegue, nubbʉ, bi wem pʉ jar estado Judea, pe gá ma nʉ jar estado Galilea. Má yojmi quí amigo cʉ mí föxjʉ.
4 Mí nesta di tjoh pʉ jar jöy Samaria pa di zøti pʉ Galilea.
5 Bi zøtijʉ hnar tzi jñini ca mí tsjifi Sicar. Car tzi jñini‑ca̱ már nzøtihui ca hna pɛdazo ʉr jöy ca múr mɛjtijma̱ja̱ ca ndor José. Ca ndor Jacobo, cár ta car José, xquí zoquibi car pedazo‑ca̱ gá herencia.
6 Pʉ jár nttza̱ni car jñini Sicar mí bbʉh hnar ttöti. Mí tsjifi ʉ́r ttöti ca ndor Jacobo. Bi zøti pʉ car Jesús, ya xi mí ju̱xadi. Ya xcuí bo ʉ́r cuɛ pʉ jar hñu̱, cja̱ bi mi̱h pʉ hnanguadi car ttöti.
7 Diguebbʉ ya, bú e̱h hnar bbɛjña̱, múr mi̱ngu̱ pʉ, hne̱ bi gʉxi deje. Car Jesús bi xifi, i̱na̱:
8 Már ddatjsɛ car Jesús, como ya xquí ma nʉ jár centro car jñi̱ni quí möxte cʉ mbá yojmi. Xquí möjmʉ du töjmʉ te di zijʉ.
9 Car bbɛjña̱ ʉ́m Samaria bi da̱j ya bbʉ, i̱na̱:
10 Pé bi da̱h car Jesús, bi hñi̱mbi:
11 Nubbʉ, pé bi ma̱n car bbɛjña̱:
12 Casʉ, ¿más guí mandadoguɛ ni ndra ngue ca ndom tajʉ, car Jacobo? Guegue mí tzi nʉr deje‑nʉ́, guejti quí ba̱jtzi cja̱ co quí zu̱we̱ mí tzijʉ, cja̱ bi zoguije na̱r ttöti‑ná̱.―
13 Pé bi da̱h car Jesús, bi xifi:
14 Nu car deje dí xihqui, ca to da zi, ya jim pé da yojpi da du̱tje. Como car deje dí un yʉ cja̱hni, da ncja ngu̱ hnar pøtje ca jin gui xö. Segue ba pøh car deje pʉ mbo ʉ́r tzi mʉy car cja̱hni, i un car nzajqui ca jin da tjegue.―
15 Diguebbʉ ya, bi ma̱n car bbɛjña̱:
16 Car Jesús bi xih, bbʉ:
17 Bi da̱h car bbɛjña̱, bbʉ:
18 Porque xcú yojmi cʉtta quir da̱me, cja̱ nu ca guí bbʉbi ya, guejti‑ca̱ jí̱ ir da̱me. Cierto nʉ xcú xijqui.―
19 Diguebbʉ ya pé bi ma̱n car bbɛjña̱:
20 Cʉ ndom titaje, mí pøxi nʉ jar ttøø‑nʉ, mbí nda̱nejʉ ca Ocja̱ nʉ bí cjanʉ. Nuquiguɛjʉ, guí judiojʉ, guí ma̱jmʉ, bbʉ to i ne da nzoh ca Ocja̱, da ma pʉ jar jñini Jerusalén. Xiquiguɛ, ¿te guí xijquije? ¿Tema lugar i ne ca Ocja̱ pa gu nzojmʉ?―
21 Bi da̱h car Jesús, bbʉ:
22 Nuquiguɛjʉ, guí mi̱ngu̱jʉ Samaria, jin guí pa̱dijʉ ter fɛh ca̱ guí nda̱nejʉ. Nugöje, dí judioje, dí pa̱dije toca̱ dí nda̱neje. I ma̱m pʉ jar Escritura, dur judio ca hnar hñøjø ca da gʉhtzibi ca rá nttzo ca xí dyøti yʉ cja̱hni hua jar mundo.
23 Ya xpa e̱h car pa, cja̱ mero ya xí nzøjø, ya xqui bbʉh cʉ cja̱hni cʉ i nzojmʉ ca Ocja̱ ncja ngu̱ ga ne guegue. Nucʉ, i jonijʉ ca Ocja̱ göhtjo mbo ʉ́r tzi mʉyjʉ cja̱ i e̱me̱jʉ ca ncjua̱ni. Car tsjödi‑ca̱, i tzøh car Tzi Ta ji̱tzi.
24 ʉr Espíritu car Tzi Ta ji̱tzi. I bbʉy ncjá ʉr nda̱ji̱. Nu cʉ cja̱hni cʉ i ne da guatijʉ car Tzi Ta ji̱tzi, ni jabʉ i nesta da ma. I nesta da guatijʉ mbo ʉ́r tzi mʉyjʉ, guejtjo i nesta da ba̱dijʉ ja i ncja guegue.― Guejnʉ bi ma̱n car Jesús.
25 Diguebbʉ ya pé bi ma̱n car bbɛjña̱, i̱na̱:
26 Bi da̱j ya car Jesús,
27 Diguebbʉ ya, pé bi zøh quí möxte car Jesús, bi cca̱htijʉ már ña̱hui car bbɛjña̱‑ca̱. Bi hño í mʉyjʉ, bbʉ, cja̱ mí ne di dyönijʉ: ¿“Ter bɛh ca̱ nguí ma̱jmi nʉr bbɛjña̱‑nʉ?” o “¿Te i joni‑nʉ?” Pe mí pɛhtzi ʉ́r tzöjʉ, cja̱ jin te gá xijmʉ.
28 Nu car bbɛjña̱ bi zoti pʉ cár xøni, bi ma gá ngoh pʉ jár centro car jñini, bú cöx cʉ cja̱hni ter bɛh ca̱ xquí ncja, bú xijmʉ:
29 ―Mö nttzɛdi, möjö gu má cca̱htijʉ hnar hñøjø xí xijqui göhtjo cʉ xtú øte. ¿Cja jin gui gue car Cristo ca dí tøhmijʉ?―
30 Diguebbʉ ya, bi dɛnijʉ car bbɛjña̱ cʉ cja̱hni, bi bønijʉ jar jñini, mír möjmʉ pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús.
31 Jim be mbá coh car bbɛjña̱, nu car Jesús már ña̱hui quí möxte. Guegue‑cʉ mí xijmʉ car Jesús, ya xi mír ntzöhui di zi. Mí i̱na̱jʉ:
32 Nu car Jesús bi xih‑cʉ:
33 Diguebbʉ ya quí möxte bi hñöntsjɛjʉ, bi ma̱jmʉ:
34 Nu car Jesús pé bi ma̱m bbʉ:
35 Nuquɛjʉ, pe ntoja guí ma̱jmʉ: “I bbɛjti go za̱na̱ pa da cja tsjattɛy.” Dyøjma̱jʉ na̱ dí xihquijʉ. Gui jiantijʉ ya yʉ jua̱ttɛy, ya xí ccaxti yʉ ttɛy. Guejya xta cja tsjattɛy ya.― Bbʉ már ma̱ndi nʉr palabra‑nʉ car Jesús, ya xi mbá cuati cʉ cja̱hni xcuí hñe̱h car jñini Sicar.
36 Cja̱ pé bi ma̱n car Jesús:
37 Ya xí nzʉh car jña̱ ca i jma̱: “Xí ponttɛy ca hnaa, cja̱ ca pe hnaa da xattɛy.”
38 Nugö dú cu̱hquijʉ hua pa güi xattɛyjʉ hua jabʉ jí̱ xquí pɛjmʉ. Pé dda cja̱hni xí mon car semilla, xí xij yʉ cja̱hni car tzi ddadyo jña̱. Cja̱ nuquɛjʉ, xí tocaquijʉ gui cuajtijʉ yʉ cja̱hni.―
39 Car jñi̱ni Sicar mí bbʉh pʉ jar jöy Samaria. Már ngu̱ cʉ́m Sicar bi hñeme car Jesús. Nucʉ́, mbá yojmʉ car bbɛjña̱ ca xquí xijmʉ, guegue xquí ntjɛhui hnar hñøjø ca mí pa̱di göhtjo cʉ xquí dyøti guegue, göhtjo cár vida.
40 Eso bú e̱h cʉ cja̱hni‑cʉ, mí mi̱ngu̱ Samaria, bi guatijʉ pʉ jabʉ már bbʉh car Jesús, cja̱ bi dyöjpijʉ favor di hmʉpjʉ tzʉ, tengu̱ mpa. Cja̱ guegue bi døhmi yojpa pʉ, bi ujti cʉ cja̱hni.
41 Cja̱ bbʉ mí dyødejʉ cʉ palabra cʉ mí ma̱n car Jesús, bi ngu̱jqui cʉ cja̱hni cʉ bi hñemejʉ.
42 Cʉ cja̱hni cʉ bi hñeme, bi xijmʉ car bbɛjña̱ bbʉ:
43 Car Jesús, bbʉ ya xquí døhmi cʉ yojpa pʉ Samaria, bi bøm pʉ gá ma jar estado Galilea. Mí yojmi quí möxte.
44 Bi má gá ngojti pʉ jár jöy guegue, pʉ jabʉ jin tza di dɛn yʉ cja̱hni. Como guejtsjɛ car Jesús bi ma̱: Jin da tti̱htzibi hnár jmandadero ca Ocja̱ pʉ jabʉ ʉr mi̱ngu̱.
45 Bbʉ ya xti zøti pʉ Capernaum, pʉ jar estado Galilea, cʉ mi̱ngu̱ pʉ bú e̱jmʉ bi da̱jmʉ car Jesús, mí ndo mpöjmʉ, como xcuí cca̱htijʉ cʉ milagro rá ngu̱ cʉ xcuí dyøti car Jesús pʉ jar jñini Jerusalén. Como guejti cʉ mi̱ngu̱ pʉ Galilea xquí möjmʉ pʉ jar mbaxcjua pʉ Jerusalén.
46 Diguebbʉ ya, car Jesús pé bi ma gá nzøti pʉ jar jñini Caná, pʉ jar estado Galilea. Ya xi mír cja yo vez mír zøti pʉ. Guehpʉ jar jñini Caná car Jesús xquí cjajpi car deje xquí cja ʉr vino. Nu pʉ jar jñini Capernaum mí bbʉh ca hnar hñøjø ca mí pɛjpi car rey, cja̱ mí jnin cár ttʉ.
47 Bi dyøh car hñøjø, ya xcuí goh pʉ Judea car Jesús, ya pé xquí zøh pʉ Galilea, cja̱ bi má pʉ jar jñini Caná, bú jon car Jesús. Bi ntjɛhui cja̱ bi dyöjpi favor di ma tzʉ pʉ́r ngu̱, du dyøtjebi cár ttʉ, como ya xi mír ma di du̱.
48 Nu car Jesús ya, bi xih car hñøjø:
49 Nubbʉ, bi da̱h car hñøjø, bi hñi̱na̱:
50 Nu car Jesús bi xij ya:
51 Cja̱ bbʉ ya xti zøti pʉ́r ngu̱, bú pøh quí muzo car hñøjø, bi xijmʉ:
52 Diguebbʉ ya, bi dyön car hñøjø:
53 Nubbʉ, bi ba̱h car hñøjø‑ca̱, exque gue car hora ca xcuí ma̱n car Jesús: “Ya xí zö quer ttʉ,” mismo car hora‑ca̱ bi joh cár ba̱jtzi. Cja̱ bi hñeme car Jesús, guegue göhtjo co quí familia.
54 Ya xi mír cja yo vez ca mír dyøti milagro car Jesús. Nʉr milagro‑nʉ bi dyøti car Jesús bbʉ xcuí goh pʉ Judea, pé má tzøti pʉ Galilea.