Atos 2

OTSNT

1 Nu bbʉ mí zøh car pa gá Pentecostés, bi mpɛjni göhtjo cʉ hermano. Mí hnaadi pʉ jabʉ bi mpɛjnijʉ. Guejtjo mí hnaadi cár mfe̱ni ca mí mbe̱nijʉ.

2 Cja̱ bi hna dyødejʉ, mbá ndo jia jar ji̱tzi, ncja bbʉ i dyo hnar ndo nda̱ji̱. Már ndo jia göhtjo pʉ jar ngu̱ pʉ jabʉ már ju̱jʉ.

3 Diguebbʉ ya, bú hna jøh cʉ mí ncja ʉr tzibi, gá ndöh pʉ jabʉ már ju̱ cʉ hermano. Cja̱ bi mfonti cʉ tzibi, bi tzoxi hnar tzibi cár ña̱ cada hnaa cʉ hermano.

4 Cja̱ bi guati car Espíritu Santo göhtjo cʉ már bbʉh pʉ, cja̱ nucʉ, bi mʉdi bi ña̱jʉ hnahño jña̱, como car Espíritu Santo bi cjajpi bi ña̱jʉ cʉ jña̱‑cʉ.

5 Cʉ pa‑cʉ, cʉ cja̱hni cʉ mí tɛnijʉ cár religión cʉ judio már tzöjʉ hnar mbaxcjua. Ya xquí jmuntzi pʉ Jerusalén már ngu̱ cʉ judio cʉ mí tzu̱jʉ ca Ocja̱. Xcuí hñe̱jmʉ göhtjo cʉ dda jñi̱ni cja̱ co rá ngu̱ cʉ jöy pa di zöjʉ car mbaxcjua‑ca̱.

6 Cʉ cja̱hni‑cʉ́, bbʉ mí dyøh cʉ hermano, már xöjtibijʉ ca Ocja̱, bú e̱jmʉ nttzɛdi, bi guatijʉ pʉ jabʉ már bbʉh‑cʉ́. Gueguejʉ mí mi̱ngu̱jʉ hnahño jñi̱ni cja̱ co hnahño jöy, cja̱ bi dyødejʉ, már ña̱ cʉ hermano cada hnáa hnar jña̱ digue cʉ mí ña̱ gueguejʉ. Nubbʉ́, bi ndo hño í mʉyjʉ, bbʉ.

7 Bi ndo hñöntsjɛjʉ, ¿ter bɛh ca̱ xquí ncja? hasta mí ntzu̱jʉ. Már ma̱jmʉ:

8 ¿Sá dí ødejʉ, ya xná ña̱‑yʉ́ cʉ jña̱ dí ña̱jʉ, cada hnáaguijʉ pʉ jabʉ dí mi̱ngu̱jʉ?

9 Nuguigöjʉ, hnahño jabʉ dí mi̱ngu̱jʉ. I bbʉj yʉ ddaa, mi̱ngu̱jʉ Parto, co yʉ ddaa, mi̱ngu̱jʉ Elam, cja̱ co yʉ ddaa yʉ xcuá hñe̱h pʉ Mesopotamia, cja̱ co nʉ Judea, cja̱ co pʉ Capadocia, cja̱ co pʉ Ponto, cja̱ co pʉ Asia.

10 I bbʉj yʉ ddáa, xpá hñe̱h pʉ jar jöy Frigia, co ni pʉ Panfilia, co ni pʉ Egipto. Guejtjo i bbʉj yʉ ddáa, mi̱ngu̱ cár parte car jöy Africa ca pé rí ncjadi pʉ Cirene. Guejtjo i bbʉjcua yʉ dda mi̱ngu̱ Roma. Yʉ ddaaguigöjʉ, mí judio cʉm tajʉ, eso xtú nacejʉ gá judio. Nu yʉ pé ddáa, jin gá hmʉy gá judio, nu guegue‑yʉ́ xí ñʉtitsjɛjʉ nʉm religiónjʉ.

11 Yʉ ddaaguigöjʉ mi̱ngu̱ Creta, cja̱ yʉ pé ddáa ya, mi̱ngu̱ Arabia. Göhtjoguigöjʉ, dí mi̱ngu̱jʉ hnahño jöy, cja̱ dí ña̱jʉ rá ngu̱ clase yʉ jña̱. Cada hnar jöy i mböh cár jña̱. Pe nuya, dí ødejʉ yʉ hñøjø‑yʉ́, ya xná ña̱ cʉm jña̱göjʉ. I xijcöjʉ te tza rá nzɛh ca Ocja̱, cja̱ co te tza rá ndo zö ca xí dyøte.― Bi ncjapʉ gá ma̱n cʉ cja̱hni‑cʉ́.

12 Bi ndo hño í mʉyjʉ, bi hñöntsjɛjʉ ter bɛh ca̱ már ncja. Cʉ ddáa mí ma̱jmʉ:

13 Nu cʉ pé ddáa mí ma̱jmʉ:

14 Már bböh pʉ cʉ once quí möxte car Jesús. Guejti car Pedro már yojmʉ cʉ pé ddaa, cja̱ guegue‑ca̱ bi ña̱ nzajqui, bi nzoh cʉ cja̱hni, bi xijmʉ:

15 Nugöje, jin dí nti̱je, ncja ngu̱ gri mbe̱nijʉ, como nxu̱ditjo, cja xqui las nueve. Jin gui gue na̱r hora‑na̱ ga nti̱ yʉ cja̱hni ya.

16 Nuya, ya xí nzʉh ca bi ma̱n ca hnár jmandadero ca Ocja̱ ca mí tsjifi múr Joel, i̱na̱:

17 Bbʉ xta zøh cʉ pa cʉ rí ga̱tzi, bi ma̱n ca Ocja̱,

18 Cʉ pa‑cʉ́, gu pɛjni cam Espíritu pa da yojmi cár ttzɛdi göhtjo cʉ to i sirvegui, bbɛjña̱ cja̱ co hñøjø, cja̱ guegue‑cʉ da nzoh cʉ cja̱hni, da xijmʉ cam palabragö.

19 Gu u̱jtiquijʉ maravilla jar ji̱tzi, pa gui ndo mbe̱nijʉ,

20 Nʉr jiadi da hmɛxu̱y, cja̱ nʉr za̱na̱ da tjɛnguitjo, ncja ʉr cji, ante que da zøh car pa bbʉ xtu e̱h cam Tzi Jmu̱jʉ. Bbʉ xtu e̱h‑ca̱, da ndo hño í mʉy yʉ cja̱hni, göhtjo da ntzu̱jʉ.

21 Nu cʉ cja̱hni göhtjo cʉ to da hñe̱me̱ cam Tzi Jmu̱jʉ cja̱ da nzojtibi cár tzi tju̱ju̱, ca Ocja̱ da gʉhtzibijʉ ca rá nttzo.

22 Cja̱ pé bi ma̱n car Pedro, hne̱je̱:

23 Nu car Jesús, bi ndö jer dyɛjʉ, ncja ngu̱ gá mbe̱n car Tzi Ta ji̱tzi, como ya má yabbʉ, ya xquí mbe̱ni guegue‑ca̱ ja di ncja göhtjo. Nuquɛjʉ, guí hñøjøjʉ, guí mandadobijʉ yʉ cja̱hni israelita, guehquɛjʉ gú tzʉdijʉ car Jesús cja̱ gú döjtijʉ jáy dyɛ cʉ cja̱hni cʉ jin gui tzu̱ ca Ocja̱, pa bi ddøti pʉ jar ponti, bi bböhti.

24 Nu car Tzi Ta ji̱tzi, bbʉ ya xquí du̱ car Jesús, pé bi xotzi, pé bi un cár nzajqui. Jí̱ mí tzö di ttza̱mi‑cá̱ pʉ jar ohtzi, como más már ndo nzɛdi.

25 I bbʉh ca hnar salmo pʉ jabʉ bi ma̱n car David, jin di goh pʉ jar ohtzi cár cuerpo car hñøjø ca di hñi̱x car Tzi Ta ji̱tzi pa di mandadobi yí cja̱hni. I ma̱ ncjahua car salmo‑cá̱:

26 I mpöj nʉm tzi mʉy, cja̱ dí xöjtibi ca Ocja̱ co ni nʉm ne.

27 Nuquɛ, ʉm Tzi Taqui, dí tøpiqui gui xoxquigö. Jin gui jiɛj nʉm tzi mʉy pʉ jabʉ i bbʉh quí nda̱ji̱ cʉ ánima.

28 Nuquɛ, xcú u̱jtigui ja grá hño pa gu tzøm pʉ jabʉ i cja car nzajqui ca jin da tjegue.

29 Nuquɛjʉ ya, cjua̱da̱, rá zö gu xihquijʉ ya, cam titajʉ, car David, bi du̱, cja̱ bi cjöti cár ndodyo pʉ jár ngu̱ gá ánima, bi mfɛjöy. Nuca̱ i bbʉjcua Jerusalén, hua jabʉ dí bbʉpjʉ, ncja ngu̱ gri pa̱dijʉ. Hasta rá pa ya, dí cca̱htijʉ cár ngu̱ gá ánima.

30 Nu car David múr profeta, eso, ya má yabbʉ mí ma̱ ter bɛh ca̱ di ncja. Mí ña̱ digue ca hnar hñøjø ca xquí ma̱n car Tzi Ta ji̱tzi di mɛjni hua jar jöy. Car Tzi Ta ji̱tzi xquí prometebi car David di hmʉh ca hnar hñøjø ca di hñe̱je̱ jár cji guegue‑ca̱ pa di cja ʉr rey, ncja ngu̱ car David, cja̱ di mandado göhtjo ʉr tiempo.

31 Ya má yabbʉ bi ma̱n car David ja di ncja car Cristo bbʉ xti hñe̱je̱. Ncjahmʉ ya xquí cca̱hti ja drí nantzi car Jesús bbʉ ya xtrú ndu̱. Eso, bi jñu̱x pʉ jar salmo, jin di dya cár ndodyo car Cristo, cja̱ cár tzi mʉy jin di gojti pʉ jabʉ i bbʉh quí nda̱ji̱ cʉ ánima.

32 Car palabra ca bi ma̱n car David, cierto ya xí ncja. Göhtjoguigöje, dí testigoje, dí pa̱dije, cierto bi jña̱ ʉ́r jña̱ car Jesús.

33 Car Tzi Ta ji̱tzi bi xotzi co cár ttzɛdi cja̱ bi hñi̱x pʉ jar ji̱tzi, hnanguadi pʉ jabʉ bí ju̱ guegue. Nubbʉ́, car Cristo bi ña̱hui cár Tzi Ta ji̱tzi pa bú pɛjni car Tzi Espíritu Santo hua jar jöy, ncja ngu̱ gá promete. Cja̱ nuya, guejnʉ xí nguajquije‑nʉ́. Rí hñe̱h car Espíritu Santo göhtjo nʉ guí cca̱htijʉ cja̱ guí ødejʉ na̱r hora ya.

34 Car tzi salmo ca xtú xihquijʉ, jin gui ña̱ digue car David, como jin gá mbøx pʉ ji̱tzi‑cá̱. Pe guegue pé bi jñu̱xi pé hnar tzi palabra i ma̱ ncjahua:

35 Hasta bbʉ gu mföxihui gu mandadohui, xtá cjajpigö quir contra du e̱je̱

36 Cja̱ guejtjo bi ma̱n car Pedro:

37 Cja̱ bbʉ mí dyøj ya‑ca̱ cʉ judio cʉ már ødejʉ, bi ndo ntzøtijʉ, bbʉ, cja̱ bi dyön car Pedro co ni cʉ pé dda apóstole, bi hñi̱mbijʉ:

38 Bi da̱j ya car Pedro, bi xijmʉ:

39 Guehquitjoguɛjʉ xí xihquijʉ car Tzi Ta ji̱tzi da jogui gui yojmʉ car Espíritu Santo, cja̱ co hne̱h quir ba̱jtzijʉ cja̱ co quir bbɛjtojʉ. Guejti cʉ cja̱hni cʉ i bbʉ yanʉ, cʉ jí̱ bbe i pa̱di ja i ncja ca Ocja̱, hasta göhtjo cʉ to i ne car Tzi Ta ji̱tzi da nzofo, guejti‑cʉ́ da yojmʉ car Espíritu Santo, hne̱je̱. Da yojmʉ car Tzi Espíritu göhtjo cʉ cja̱hni cʉ du tzí car Tzi Ta ji̱tzi pa da hñe̱me̱jʉ car Jesucristo.― Ncjapʉ gá ma̱n car Pedro.

40 Bi pura car Pedro, bi nzoh cʉ cja̱hni, bi xijmʉ pé dda palabra rá ngu̱. Bi xijmʉ:

41 Már ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ bi dyøde te mí ma̱n car Pedro car pa‑ca̱, bi hñe̱me̱jʉ cja̱ bi xixtjejʉ. Pé jabʉ mí tres mil cja̱hni cʉ bi hñe̱me̱jʉ, eso, bi ndo ngu̱jqui cʉ hermano car pa‑ca̱.

42 Göhtjo cʉ hermano bi hñe̱me̱ car palabra ca mí u̱jti cʉ once quí möxte car Jesús cʉ xquí tti̱tzi gá apóstole, cja̱ göhtjo mí ntzixihui‑cʉ́. Segue mí jmu̱ntzijʉ, mí øh car palabra ca mí u̱jti cʉ apóstole, mí tzijʉ car Santa Cena, cja̱ mí nzojmʉ ca Ocja̱.

43 Bi dyøh cʉ cja̱hni te xquí ncja, cja̱ göhtjo bi ndo hño í mʉyjʉ. Nu cʉ apóstole mí ndo yojmʉ cár ttzɛdi ca Ocja̱. Mí ndo xoxijʉ rá ngu̱ cʉ döhtji, cja̱ mí øtijʉ pé dda milagro rá ngu̱, eso, mí ndo tti̱htzibijʉ.

44 Cja̱ göhtjo cʉ cja̱hni cʉ xquí hñe̱me̱ car Jesucristo mí ndo ntzixijʉ. Bbʉ to te mí nesta, mí föx cʉ dda hermano cʉ mí tzi ja̱.

45 Guegue‑cʉ mí pö cʉ mí pɛhtzijʉ cja̱ mí jejquibijʉ car domi cʉ ddaa cʉ mí nestajʉ.

46 Göhtjo ʉr pa cʉ hermano mí jmu̱ntzi pʉ jár ndo templo cʉ judio. Guejtjo mí mpɛjni pʉ jáy ngu̱tsjɛjʉ, mí tzijʉ tju̱jme̱. Mí ndo mpöjmʉ cja̱ mí ndo öjpijʉ mpöjcje ca Ocja̱.

47 Mí xöjtibijʉ ca Ocja̱, cja̱ göhtjo cʉ cja̱hni bi cca̱hti cʉ hermano, már zö nguá hmʉpjʉ, cja̱ bi respetajʉ. Cada mpa mbá cuati pé dda cja̱hni cʉ mí ne di dötijʉ car nzajqui ca jin da tjegue. Nucʉ́, ca Ocja̱ xquí nzojtibi quí mʉyjʉ pa bi hñe̱me̱jʉ. Cja̱ ddahtzʉ mír jñu̱x car número cʉ cja̱hni cʉ má e̱me̱.

Ler em outra tradução

Comparar lado a lado