1 Ma ị́jọ́ mgbã jọ, ma Kúrísĩtõ ãni ãzíla má alị́ ĩnzõ ku, ũrãtáŋá mádrị̂ Úríndí Ãlá rĩ la drị̃ la ce nĩ, imbá áma ásị́ ájọ ĩnzõ ku.
2 Áma ásị́ gá ũcõgõ ãmbógó ru, ãzíla ma ãzá walépi ku la ta ꞌbá mádrị́ ãrí ãzíla ĩzá ãlu ꞌdĩ kí ị́jọ́ sĩ.
3 Ị́jọ́ ꞌbá mádrị́ Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá rĩ ꞌbadrị̂ sĩ, álẽ tá Ãdróŋá ꞌbã wã ma rá, ãzíla ꞌbã lã ma Kúrísĩtõ be ku, ị́jọ́ ꞌdĩ drĩ tá icó kí palé rá rĩ gá.
4 ꞌDĩ kí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ rú Ãdróŋá ꞌbã pẽlé ĩꞌdi ꞌbã anzị rú rĩ kí, iꞌda ru dị̃zã rú ĩꞌbaní rá. Tị icíma ĩꞌdi ãni ĩꞌba abe rĩ, ĩꞌdiní ĩꞌbaní ãzị́táŋá kí fẽjó rĩ, ĩꞌdiní ĩꞌbaní drị̃lẹ́ba sĩ ĩꞌdi ị̃nzị̃jó jó ĩꞌdi ị̃nzị̃jó rĩ agá rĩ, ãzíla ị́jọ́ azịŋá ĩꞌdidrị́ gá rĩ kí ãꞌị̃jó.
5 Áꞌbị́ ĩꞌbadrị̂ kí ándrá ꞌbá ĩyõ Ãdróŋá drị̂ kî, Kúrísĩtõ ꞌbã ízókí bãsĩ ãfũjó ꞌbá ru rĩ angá ĩꞌba rụ̂ sĩ, ĩꞌdi Ãdróŋá ãko pírí kí drị̃lẹ́ gá Úpí ịcụ́lé rulé rũrũ jã ꞌdâ rĩ ꞌi. Ámĩnã.
6 Adru ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã azịlé rĩ ĩcẽ rá íni ku. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, anzị pírí Ịsịrayị́lị̃ rú ꞌdĩ adru kí ꞌbá Ãdróŋá ãni la ku.
7 Ãꞌdusĩku adru ĩꞌbã kí adrujó Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã drị̃lẹ́ rĩ sĩ kí dó pírí ꞌbá Ãdróŋá ãni la íni ku. Ãdróŋá jọ, “Drị̃lẹ́ mídrị̂ kí ãfũ Ĩsákã rụ̂ sĩ.”
8 Adru anzị Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã tịlé rĩ kí pírí mụ adrulé anzị Ãdróŋá ãni íni la ku, wó rá la anzị Ịbụrahị́mụ̃ drị́ Ãdróŋá ꞌbã ị́jọ́ azịlé ãzí rĩ kî.
9 Ị́jọ́ ándrá Ãdróŋá ꞌbã azịlé rĩ jọ, “Sáwã pẽlé rĩ agá, ma ãgõ rá ãzíla Sárã la ngọ́tị́ ágọ́bị́ tĩ rá.”
10 Adru ꞌdĩ ꞌi áꞌdụ̂sĩ la ku, Rẽbékã ãwụ̃ anzị kí ị̃rị̃ ãmã áyị́pị Ĩsákã nî.
13 Cécé ị́jọ́ sĩlé rĩ ꞌbã jọlé rĩ áni, “Álẽ Yãkóꞌbõ rá, wó ángụ̃ Ị́sãwụ̃ ꞌi.”
14 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ãma jọ la íngoní yã? Ãdróŋá lị ị́jọ́ pịrị ku yã? Ãluŋá la yụ!
15 Ãꞌdusĩku Ãdróŋá jọ ándrá Mụ́sã ní,
16 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, adru dó ũrãtáŋá ꞌbádrị̂ agá jõku ũkpõ ꞌbádrị̂ sĩ ku, wó rá la ásị́ ị̃gbẹ̃ Ãdróŋá drị̂ sĩ.
17 Ị́jọ́ sĩlé rĩ ꞌbã jọlé Fãráwũ ní rĩ áni, “Áꞌbã ándrá mi úpí ru la ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ma dó sĩ ũkpõ mádrị́ gá rĩ iꞌda ími agâ sĩ, sĩ rụ́kụma ajíjó mání ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ pírí.”
18 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ãdróŋá drĩ lẽ ásị́ ị̃gbẹ̃ fẽlé ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã lẽlé rĩ ní ĩꞌdi fẽ la rá ãzíla ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã lẽlé ꞌba are ị́jọ́ ku drị̃ ũkpó rĩ ní ĩꞌdi drị̃ ũkpõ fẽ.
19 Ĩmi ãzí ãlu icó jọlé la mání, “Ãdróŋá la ị́jọ́ ndrụ̃ ãma ụrụꞌbá gá ãꞌdu ị́jọ́ sĩ? Ãꞌdi la drị̃ la atrị ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã lẽlé rĩ gá nĩ yã?”
20 Wó mi gápi ꞌbá ru ꞌdĩ, mi ãꞌdi ꞌi icójó ị́jọ́ umvijó Ãdróŋá ní ꞌdĩ ꞌbã áni yã? “Úmvú sịlé rĩ icó jọlé la ꞌbá ĩꞌdi sịlépi rĩ ní, ‘Ísị ma íni ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã rĩ gá rá yã?’”
21 ꞌBá úmvú sịlépi rĩ icó ũdrí ãlu ꞌdĩ sĩ ãko ĩꞌdi ꞌbã lẽlé rĩ kí sịlé rá ãzị́ ãmbógó la ngajó, ãzíla ãzị́ ụ́ꞌdụ́ pírí rĩ ngajó.
22 Ãdróŋá ꞌbã ũkpõ cí sĩ ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã lẽlé idélé rĩ idéjó, lẽ ũmbã ĩꞌdidrị́ gá rĩ iꞌdajó ãzíla ũkpõ ĩꞌdidrị̂ únị̃ cé. Ri vâ ị́jọ́ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã sĩ ũmbã najó ĩꞌbaní ꞌdĩ kí talé jãjã rú táni ĩꞌbaní adrujó ãko mụlépi drị̃ jalépi rá la rú tí.
23 Wó Ãdróŋá idé ị́jọ́ ꞌdĩ íni la dị̃zã ĩꞌdidrị́ ãmbógó rĩ iꞌdajó, ꞌdĩ ándrá ũsũlé ãma drị̃ gá ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã ásị́ ị̃gbẹ̃ agá rĩ, ãma ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã itúlé dị̃zã ĩꞌdidrị̂ ịsụ́lépi rĩ ꞌbanî.
24 Ãma ꞌbá tá ĩꞌdi ꞌbã umvelé angájó ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ kí agâlé áꞌdụ̂sĩ ku, wó vâ angájó ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ kí agá ĩndĩ ꞌdĩ.
25 Ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã jọlé bụ́kụ̃ Hõséyã drị̂ agá rĩ áni,
26 ãzíla
27 Ĩsáyã awá ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị́ gá rĩ kí ị́jọ́ sĩ:
28 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Úpí la mụ ị́jọ́
29 Ándrá Ĩsáyã ꞌbã jọlé údu ꞌbo rĩ áni:
30 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ãma dó ãꞌdu jọ? ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ku Ãdróŋá ꞌbã lãlé ꞌbá ãlá ru ku rĩ, úlã kí ãlá ru ãꞌị̃táŋá sĩ.
31 Wó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ rú, ãzị́táŋá kí vú ũbĩlépi sĩ ru lãjó ꞌbá ãlá ru Ãdróŋá drị̃lẹ́ gá rĩ ịsụ́ kí ĩꞌdi ku.
32 Ãꞌdu ị́jọ́? Ãꞌdusĩku ũbĩ kí vú la ãꞌị̃táŋá sĩ ku, wó ĩꞌbaní rĩ gá ĩꞌdi ãzị́ ngajó rĩ sĩ íni. Sị̃ kí ru pá ꞌbá cécé írã ꞌbá pá ụ̃sị̃lépi rĩ áni rĩ ụrụꞌbá gá.
33 Ị́jọ́ sĩlé rĩ ꞌbã jọlé rĩ ꞌbã áni: