1 “Unu tsokpọerupho ọma
2 A makwarụ-a l'ẹphe
3 Gụbe Chipfu; ?tọ bụdu iphe,
4 Mu bya arịa sụ:
5 Ọo ya bụ l'ọo gẹ mu bya
6 Ọo ya bụ l'oduma e-shi l'ọswa
7 “?Dẹnu g'o gude mu je
8 Ẹphe bụ ịnya, a nụ-jiru ẹpho ree,
9 ?Bụ ẹphe -mechaa nno;
10 Unu je atụko ụpho opfu-vayịnu
11 Ndu ọnu-ụlo Ízurẹlu yẹe ndu
12 Ẹphe dzụwaru ụka kpua Chipfu; kẹle ẹphe sụru: “Ọ tọ dụkwa iphe, oo-me! Ọphu ọ dụkwa iphe, byaru eme anyi. Ọgu taa dapfukwa anyi; ọphu ọkpa-nri abyapfutakwa anyi.
13 Ndu mpfuchiru Chileke ta adụekwa iphe ọzo, ẹphe bụ gbahaa phẹrephere. Ọphu opfu Chileke anọedu phẹ l'ime. Ọo ya bụ g'e mee phẹ iphe, ẹphe sụru l'oo-me ndu ọzo.”
14 Ọo ya bụ lẹ-a; wakwa iphe, Chipfu, bụ Chileke; bya abụru Ọkalibe-Kakọta-Ike eepfu baa: “Eshinu ndu-a pfuru ẹgube opfu-a bẹ mu e-me g'opfu mu, dụ gụbe Jieremaya l'ọnu bụru ọku; ndu-a abụru nkụ, ọo-nọdu eke.”
15 Wakwa iphe, Chipfu epfu baa: “Gụbe ọnu-ụlo Ízurẹlu; mu gudekwa ndu shi ẹka dụ ẹnya abapfuta ngu. Ọha ọbu bụ ọha, shi l'ichee; bya abụru ọha, ike dụ; ndu ị tị madụ opfu-alị phẹ; ọphu ịinudu iphe, ẹphe epfu.
16 Ẹkpa-apfụ phẹ dụgbaa g'ilu, gheru ọnu. Tẹme g'ẹphe ha tụkoru bụru ndu dụ ike l'ọgu.
17 Ẹphe a-tụko iphe, i gege akpata l'opfu ripyaa bya eripyaa nri, i nweru enweru. Ẹphe atapyaa ụnwu ngu unwoke mẹ ụnwanyi; ẹphe atapyaa ikpoto eghu mẹ atụru ngu; mẹkpoo eswi ngu; ẹphe eripyaa opfu-vayịnu ngu; mẹkpoo oshi figu ngu; ẹphe egude ogu-echi mebyishia mkpụkpu lẹ mkpụkpu ngu, bụ ndu ọphu a kpụ-pheru igbulọ mgburugburu, bụ mkpụkpu ị kpọru obu yeru.
18 “Obenu lẹ-a; o -rwua mbọku ono; bẹ mu tee mebyishibẹbekwa unu rengurengu. Noo iphe, Chipfu epfu bụ ono.
19 Teke ndu Ízurẹlu jịru sụ: ‘?Bụ gụnu kparụ iphe, Chipfu, bụ Chileke anyi meru anyi ẹgube ọwa-a?’ Unu asụ phẹ lẹ-a: ‘Eshinu unu gbadoru Chipfu bya eje agwọta ọbvu ndu ọhozo gwalaha l'alị unu; bẹ nta-a bẹ unu e-jeahaarụ ndu ọhozo ozi l'alị, abụdu k'unu.’ ”
20 “Unu raa iphe-a arara g'ọnu-ụlo Jiékọpu nụma! Unu ejekwaphọ echia ya lẹ mkpu l'alị Jiuda sụ phẹ lẹ-a:
21 Unu nụmakwa iphe-a; unubẹ ndu eme eswe; tẹme ọphu unu enwedu egomunggo; unubẹ ndu nweru ẹnya; ọphu unu aphụdu iya ụzo. Unu nweru nchị; ọphu unu anụdu iya iphe.
22 Wakwa iphe, Chipfu epfu baa: ?Tọ gbadụru g'unu gege anọdu atsụ mu ebvu? ?Tọ gbadụru g'unu a-nọdu mu l'iphu phụa kpaakpaakpaa. Ọ kwa mbẹdua gude ẹja-evevee kpaa oke alị yẹe eze-ẹnyimu. Tẹme mu tụ-bua lẹ jasụ l'ojejoje bẹ ọ tọ byadu l'asọghata iya. Akpara-mini a-tụkpokwaa sọo gborogboro; ọle ọ tọo dakadụ iya. Ọo-tụkpoo wọowoowoo; ọle ọ tọo sọghatadu iya.
23 Obenu lẹ ndu-a bụchaa ndu ẹjo-ọkpoma. Tẹme ekwefu ike dụ phẹ l'obu. Ẹphe ghakọbewaru; ọ bụru phẹ atụgbu.
24 Ẹphe ta asụjedu onwophẹ: ‘G'anyi tsụeshikwa Chipfu, bụ Chileke anyi ebvu; onye edzeje mini ishi-apha yẹe mini udzumini l'orwuberu iya; bya abụru iya doberu teke emetajẹ iphe e meberu l'alị.’
25 Ọo emeswe, unu emesweje bẹ meru g'ẹgube iphe ono ta adụ. Ọ bụru iphe-ẹji unu meru; ọphu iphe, dụ ree erwudu unu ẹka.
26 “A -bya l'ẹka ndibe mu dọru bẹ ndu eme ẹjo-iphe nọkwa iya; ndu egepajẹru gẹ ndu agba ọ́nyà-ẹnu; mẹkpoo gẹ ndu agba ọ́nyà, ẹphe e-gude nmata nemadzụ.
27 Ọo g'ụnwu-ẹnu ejije ẹpfune iya-a bụ g'ẹregede ẹregede jiru ụlo phẹ pyịmu. Ẹphe byawaru bya enweru iphe bya abụru ndu ike dụ.
28 Ẹphe bya adachaa okporokpo dụ kẹ rẹpfurepfu. Ọphu iphe-ẹji, ẹphe eme enweẹdu ókè. Ẹphe ta ahajẹduru ndu enwedu nna enge; ọphu ẹphe agbajẹeduru ndu akpa nri ọdzori.
29 “Wakwa iphe, Chipfu epfu baa: ?Tọ gbadụru kẹ gẹ mu nụa phẹ aphụ iphe-a, ẹphe eme-a tọo? ?Tọ gbadụru gẹ mu melata ẹgube ọha, dụ ẹgube ọwa-a iphe, ẹphe eme mu tọo?
30 Iphe, aasọ oyi; mẹ iphe, anyị ishi ẹdzu meakwaru l'alị-a:
31 Lẹ ndu mpfuchiru epfukwa iphe, abụdu eviya. Ndu uke bụru ike-ọkpu bẹ ẹphe gude bụru ishi. Ọ bụru ẹgube ono bụ g'ọ dụ ndibe mu ree. Obenu lẹ-a; ?bụ gụnu bẹ unu e-me mẹ o -rwua l'ikpazụ iya?”