1 Ojejoje abya asụ: L'o -rua teke ono; bẹ ya a-bụru Nchileke k'ikfu l'ikfu ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha; ẹphe abụru ndu ndibe iya.
2 Ndu ono, wafụrunu ono bẹ ya meru eze-iphe-ọma teke ẹphe nọ l'echi-ẹgu. Teke ndu Ízurẹlu shi achọ ẹke, ẹphe a-nọdu tụta ume
3 bẹ ya shi l'ẹke teru ẹnya mee t'ẹphe phụa ya. Ya yeru unu obu; yeru iya unu k'ojejoje. Ọ kwaphụ ẹge ono bẹ ya e-yegburu unu obu kwasẹru.
4 Teke ono bẹ ya a-chịkobe unu; unubẹ ndu Ízurẹlu; t'unu bya agbabe ọkpa; bụru mba ọdo. Teke ono; bẹ unu a-chịta nkwa unu je etsoru ndu ẹhu atsọ ẹna; wata ote egvu.
5 Teke ono kwaphu bẹ unu a-wata ọko okfu vayịnu l'eli ugvu ugvu Samériya ọdo. Ndu kọru okfu; e-ri iphe ẹphe kọtaru iya;
6 kẹ l'oge abyaa; teke ndu eche nche a-nọnyaa; chilahaa mkpu l'alị ugvu ugvu ndu Ífuremu; sụ: “Unu bya t'ayi je lẹ Ugvu Záyọnu; jekfu Ojejoje, bụ Nchileke ayi.”
7 Ọwaa iphe Ojejoje ekfu:
8 Unu lekwa; ya e-shi lẹ isheli dulata ẹphe.
9 Ẹphe a-nọdu amụ ọnu-ọchi l'alata.
10 Unu nụkwaa iphe Ojejoje ekfu; // unubẹ mbakeshi!
11 kẹle Ojejoje gbafụtawaru Jékọpu;
12 Ẹphe a-bya agụa egvu
13 Teke ono bẹ ụnwu-mgbọko
14 Ndu achịjeru Nchileke ẹja;
15 Ọwaa iphe Ojejoje ekfu // ndọ-ọ:
16 Gberuma! Ba rahẹ ẹkwa!
17 “Ọo ya bụ t'unu lee ẹnya;
18 “Ude, Ífuremu atsụ bẹ ya nụwaru; l'ọ sụru:
19 Ya kpaphuhutsuaru; izimana abya alaphuta iya azụ.
20 Ífuremu ?ta bụdunua nwa iya, ya yeru obu;
21 “Meshia iphe-ọhubama
22 ?Nanụ teke ii-ghaphebe ẹge-a; rua;
23 Ọwaa iphe Ojejoje, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike ekfu ndọ-ọ; mbụ Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu: Ọ sụru agha: Lẹ ya -shilephu l'ẹke, a kpụru ẹphe lẹ ndzụ duphuta ẹphe azụ; bẹ ndu, nọ l'alị Júda yẹle mkpụkpu lẹ mkpụkpu iya a-wata okfu okfu-a ọdo; sụ:
24 Ndu Júda mẹ mkpụkpu, nọkota iya nụ a-tụko bukotaru l'ẹke ono. Ndu akọ okfu e-buru iya; ẹphe lẹ ndu chị eghu mẹ atụru ẹphe aghaphe aghaphe;
25 kẹ l'onye ike gvụru bẹ ya e-me t'ẹpho ji; ya emee ndu ike gvụru t'ẹphe gbakerehu.
26 Teke ono bẹ ndu madzụ a-wata okfu: “L'ẹphe kuru mgbẹnya; tehu; ẹhu atsọ ẹphe ntụmatu.”
27 Ọwaa iphe Ojejoje ekfu: “L'oge abyakwa-a; teke ya e-woru nebyi madzụ yẹle anụ woru ghaa l'alị Ízurẹlu yẹle alị Júda.
28 Ọo bụlephu ẹge ya cheru ẹphe nche; bya efeshia ẹphe; nwukposhia ẹphe; bya emekputa ẹphe; mebyishia ẹphe; ẹphe alaa l'iyi; ọ kwaphu ẹge ono bẹ ya e-che ẹphe nche; bya akpụkwaa ẹphe; dzaphu ẹphe azụ.” Ono kwa iphe yẹbe Ojejoje kfuru ndono.
29 O rua teke ono b'ẹ taa sụhedu:
30 Iphe e-gbe mechianu bụ l'onyemonye a-la l'iphe o metaru. Onye riru vayịnu, ẹ-ta achadu achacha; eze akpọwa iya rụ izize.”
31 Ọwaa iphe Ojejoje ekfu: “L'oge abyakwa teke yẹle ndu Ízurẹlu; mẹ ndu Júda a-gba ndzụ ọphungu.
32 Ono ta adụhedu l'ọ bụ ọgba-ndzụ ọphu yẹle nna ẹphe oche gbaru; teke ono, ya gude ẹka sefuta ẹphe l'alị Íjiputu ono; kẹ l'ọ bụ oswi-okfu l'ọo yẹbedua bụ nji ẹphe; ọle ẹphe mebyiru ọgba-ndzụ ono.
33 “Ọwaa ndzụ ọphungu yẹle ndu ọnu-ụlo Ízurẹlu a-gba: m'o -rulephu teke ono. Ekemu iya; bẹ ya e-ye ẹphe l'egomunggo; dee ya ẹphe edede l'ọkpoma. Ya a-bụru Nchileke ẹphe; ẹphebedua abụru ndibe iya.
34 Madzụ te ezihedu ibe iya iphe ọdo; ọphu madzụ 'ezihedu nwunne iya iphe kẹ t'ọosuje iya: ‘Makwaru Ojejoje’; kẹ l'ẹphe e-shilephu l'onye ẹnya katsụa alala l'ime ẹphe jeye l'onye ọphu ẹnya katsụa nshinu maru iya. Ishi iya abụru lẹ ya a-gụru ẹphe nvụ l'iphe dụ ẹji, ẹphe meshiru; ọphu ya 'anyatahẹdu iphe dụ ẹji ẹphe ọdo lẹ phuu.”
35 Ọwaa iphe Ojejoje ekfu ndọ-ọ;
36 Ọ sụru l'ọ -bụru l'o nweru teke aa-nọnyaaru;
37 Ọ -bụru l'o nweru mbọku,
38 Ọwaa iphe Ojejoje ekfu: “L'oge abyakwa teke ee-mekochaa kpụkwaa mkpụkpu-a doberu yẹbe Ojejoje; tsube l'oje Hananẹlu jeye l'ọnu-ụzo ono, aza Ọnu-ụzo Aghachi ono.
39 Ogologo iphe e-gude atụ iphe e-shi l'ẹke ono daburu ogologo jeye l'eli ugvu Garẹbu; bya agọ-zia lụfu Gowa.
40 Nsụda ono l'ọha, shi bụru ikirikpọ; bụkwaruphu ẹke aawụshi iya ntụ phụ; mẹkpo ẹgu ono l'ọ ha jeye lẹ Kídirọnu l'ụzo ẹnyanwu-ahata; gbururu jeye l'iku Ọnu-ụzo Ịnya l'ọ ha a-dụkotaru Ojejoje nsọ. Ẹ to nwedu l'e efefukwadu mkpụkpu ono efefu; ọphu ee-nwukposhihedu iya enwukposhi ọdo.”