1 Tehdy slyšel galilejský vládce Herodes Antipas vyprávění o Ježíšovi
2 a řekl svým dvořanům: „To musí být Jan Křtitel! Vstal z mrtvých, a proto dělá takové zázraky!“
3 Před časem dal tento Herodes Jana zatknout a uvěznit.
4 Jan mu totiž vytýkal, že žije s Herodiadou, manželkou svého bratra Filipa.
5 Herodes by se Jana rád zbavil, ale bál se, protože lidé v něm viděli proroka.
6 Na oslavě Herodových narozenin tančila dcera Herodiady a okouzlila Heroda tak,
7 že jí přísahal splnit každé přání.
8 Herodiada navedla svou dceru a ta požádala: „Chci tady na míse hlavu Jana Křtitele.“
9 To bylo i na Heroda příliš. Nechtěl se však zostudit před hosty tím, že by zrušil svou přísahu.
10 Poručil proto, aby Jana sťali přímo ve vězení.
11 Jeho hlavu přinesli na míse tanečnici a ta ji donesla své matce.
12 Janovi žáci si vyžádali jeho tělo a pohřbili ho. Pak šli oznámit Ježíšovi, co se stalo.
13 Když to Ježíš slyšel, vstoupil do loďky a odplul na osamělé místo. Jakmile však lidé z okolí zjistili, kam jeho loďka míří, shromáždili se tam.
14 Když Ježíš vystoupil na břeh, čekaly ho již davy lidí. Měl s nimi soucit a uzdravil jejich nemocné.
15 Večer za ním přišli jeho učedníci a řekli: „Už je pozdě a tady v pustině se nedá koupit nic k jídlu. Rozluč se s nimi, ať si mohou po vesnicích něco opatřit.“
16 Ježíš jim na to řekl: „Kam by chodili, dejte jim najíst vy!“
17 Namítli: „Vždyť tu máme všeho všudy pět chlebů a dvě ryby!“
18 „Přineste je sem,“ vybídl je.
19 Potom řekl lidem, aby se usadili na trávě. A vzal těch pět chlebů a dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Pak ulamoval, dával učedníkům a ti rozdávali lidem.
22 Hned potom Ježíš přiměl své učedníky, aby přepluli na druhý břeh, zatímco on propustí shromážděné lidi.
23 Když se zástupy rozcházely, vystoupil Ježíš na horu, aby se o samotě modlil. Strávil tam skoro celou noc.
24 Loď s učedníky stále nemohla dosáhnout druhého břehu, protože vítr hnal vlny proti ní.
25 K ránu se Ježíš přiblížil k lodi po hladině jezera.
26 Učedníci ho považovali za přízrak a vyděsili se.
27 Ale Ježíš promluvil a uklidnil je: „Vzchopte se, to jsem já, nebojte se!“
28 Petr zvolal: „Pane, když máš takovou moc, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě!“
29 „Tak pojď!“ řekl Ježíš. A tak Petr opustil loď a šel k Ježíšovi.
30 Velké vlny ho však přece poděsily a začal se topit. „Pane, pomoz!“ vykřikl.
31 Ježíš ho rychle zachytil a řekl: „Kde je tvoje víra? Proč jsi pochyboval?“
32 Vstoupili na loď a vítr se hned utišil.
33 Učedníci před Ježíšem poklekli a vyznávali: „Ty jsi určitě Boží Syn!“
34 Pak přistáli v genezaretském kraji.
35 Jakmile ho tamější lidé poznali, rozneslo se to po širokém okolí a odevšad k němu nosili nemocné.
36 Prosili ho, aby se mohli alespoň dotknout lemu jeho šatu. A kdo se dotkl, byl uzdraven.