1 Pak Ježíš chodil po Galileji, v Judsku mu ukládali o život.
2 Když se blížily židovské svátky díkůvzdání,
3 Ježíšovi bratři naléhali: „Jdi do Judska, ať lidé vidí tvoje činy!
4 Neskrývej se v ústraní, ale snaž se prosadit na veřejnosti.“
5 Oni ho totiž nechápali.
6 Ježíš jim řekl: „Půjdu, až přijde můj čas. Vy můžete jít kdykoliv,
7 protože vás lidé nebudou nenávidět tak jako mne. Neradi slyší, když je obviňuji z jejich zlých činů.
8 Jděte klidně sami a já přijdu, až bude vhodná chvíle.“
13 Ale to se jen šeptalo, protože mluvit o něm na veřejnosti bylo nebezpečné.
14 Uprostřed oslav se Ježíš objevil v chrámu a začal kázat.
15 Překvapení Židé se divili: „Jak to, že se tak vyzná v Písmu, když na to nemá školy?“
16 Ježíš jim odpověděl: „Nepředkládám vám své vlastní názory. Tlumočím jen to, co vám chce sdělit Bůh.
17 Jste-li ochotni plnit Boží vůli, jistě poznáte, že to nejsou má vlastní slova.
18 Kdo přináší světu jen vlastní myšlenky, ten touží po slávě a lidské chvále. Ale ten je upřímný a pravdomluvný, kdo svou řečí oslavuje Boha.
19 Mojžíš vám dal zákon, ale nikdo z vás ho neplní. Jakým právem mne osočujete? Proč mi ukládáte o život?“
20 „Ty ses snad pomátl na rozumu! Copak tě chce někdo zabít?“ ozvalo se z davu.
21 Ježíš jim řekl: „Uzdravil jsem v sobotu nemocného člověka, a vyvedlo vás to z míry.
24 Neulpívejte na povrchu, ale pronikejte k jádru věci.“
25 Někteří z jeruzalémských občanů povstali: „Je to opravdu ten, kterého chtějí zabít?
28 „Znáte mne a víte, odkud pocházím,“ zvolal Ježíš. „Ale neznáte toho, který mne poslal.
29 Já ho znám dobře a vím, že si zaslouží naši důvěru. On za mnou stojí, neprosazuji svou vlastní věc.“
30 Chtěli ho zatknout, ale nikdo se k tomu neodhodlal, protože ještě nepřišla chvíle, kdy se to mělo stát. Mnozí z posluchačů v Ježíše uvěřili.
31 Řekli si: „Mesiáš by určitě nedělal více zázraků než on!“
32 Když se to doneslo farizejům a velekněžím, poslali chrámovou stráž, aby ho zatkla.
33 Ježíš pokračoval: „Zůstanu s vámi ještě nějaký čas a pak se vrátím k tomu, který mne poslal.
34 Až odejdu, budete mne marně hledat, ale za mnou se nedostanete.“
39 Mluvil o Božím Duchu, který měl být seslán až po dovršení Ježíšova díla na zemi. Měl ho dostat každý, kdo v Ježíše uvěří.
40 Ze zástupu se ozvaly dohady: „To je asi Mesiáš.“
41 Někteří však namítali: „Ne, to může být nanejvýš jeho předchůdce. Pochází přece z Galileje!
42 A Písmo říká, že Mesiáš se narodí v Betlémě a že bude potomkem krále Davida.“
43 Nakonec se pohádali.
46 „Nemohli jsme, takového člověka jsme ještě neslyšeli.“
47 „Tak i vy jste se nechali svést?“ zlobili se farizejové.
48 „Uvěřil mu snad někdo z velerady nebo z nás?
49 Co se dá čekat od nevzdělaného davu! Nevyznají se v Bibli a takhle to dopadá.“
50 Jeden z farizejů – Nikodém, který před časem Ježíše navštívil, namítl:
51 „Jak můžete odsoudit člověka, kterého jste nevyslechli? Odpovídá to našemu zákonu?“
52 „Nejsi snad jeho krajan?“ zeptali se ho. „Ukaž nám v Bibli, že má přijít prorok z Galileje.“
53 A s tím se rozešli.