1 Aituo Jesus xina doze lelâ tinduakeyby modo indâtyguyly. Xinaram aguely:
5 Deus xunâry egatuze ani xina âjigonoholy. Xina idâly iraynâ, Jesus aguely:
6 Kypemugudoram lelâ Deus itaumbyry egatuwâdaunda, Israelita modoram. Kaneru xuzatyby ara kulâ akaemo.
7 Warâ ise amyguelymo: “Inepa ise Deus kurâ domodo iwymâryem idyly” myguelymo.
8 Tâwâneim modo kua ietaungâ. Tâjimituguelygue tâwâneim modo kua ietaungâ. Igueypy modo kurâem ietondaungâ. Kurâ domodo kadopâbeom modo kua ietaungâ warâ. Awârâ modo amânhetomoem tâbyguepa on-honrumo kâunduly. Awylygue kadopâbeom modo, tâwânuneim modo warâ kua ietaungâ, tâbyguepalâ.
9 Mydâdaymo âdylâ manâtomoem ouru, prata, dinheru, awârâ modo kadataundâ.
10 Owosarymo kadataundâ. Âgamizarymo, âhurumo etary warâ mâungukehomo kadataundâ. Amatagorumo ânwa oze mâzesebydâdomoem kadataundâ lâpylâ warâ. Tâwaneim mawânkâ âdy ize tato tâmakeze lelâ tâzetoem. Awylygue idânârâ ize matomo ara âdydo imeom âduduoze lelâ.
11 — Âtâ anaxi aintuomo, âdaunlo uguondo koendonro awyly etaungâ, târâ eagâlâ mitomoem. Mâkâ etydâlâ itaungâ, eagonro âtâ anaryam mydâlymo ara.
12 Âdaunlolâ âtâ odaji igawândylymo watay, tonlo modo agâ âsedaenguwâdaungâ. “Deus koendâ nhese” kewâtaungâ eyanmo.
13 Tonlo âtâ odano modo koendâ idaenkulymo, mâengatulymo tindadysemo warâ watay, koendâ ise Deus akaemo agâ awyly. Koendâ idaenkubamo, unâ mâengatulymo tindadysebamo warâ watay olâ Deus eagâmo koendâ itoem kâzekadaundâ.
14 — Mârâ âtâ odano modo, xidadâ odano modo koendâ idaenkubamo, mâengatulymo tindadysebamo warâ watay, inepa târâpa âxiguewâdaungâ. Igasedaymo, âhurumo etary etywâdaungâ, xutoleguguewâdaungâ warâ, Deusram tânagazezeim awylymo xutuhoem, ize ato ara anipyra awylymogue, yeinwâmpyra awylymogue warâ.
15 Sodoma donro modo, Gomorra donro modo warâ myakâwândy ânguydo kulâ. Awylygue myakâwândy Deus peto in-hugueândyly nhonwamo adain-homoem. Xypyryem, idânârâ tynynâbanro modo enagazeze. Deus itaumbyry mâengatulymo izepanro modo olâ ise Sodoma donro modo, Gomorra donro modo warâ âsenagazedobyry takaze kehoem kuru âsenagazezeni. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely.
16 Jesus aguely:
17 Tonomeguelâ itaungâ. Yizepaom modo awâsemo, yeinwândylymogue. Adahoze âmaemo pymâ modo enadoram, mâzenagazeohomoem. Apiogüen-honzemo âtâ tâdâtâdyguyho oday.
18 Yeinwândylymogue, idânârâ pymâ domodoram adahoze âmaemo. “Tumunreim âmaemo” keze akaemo pymâdo, inagazedomoem. Pymâ domodo enado mataymo tâwâlâ ise unâ iwâkuru mâengatulymo âdara imakehomobyry wâgâ judeu domodo iwymâryam, judeu keba modo iwymâryam warâ.
19 Amyguehomo wâgâ tadahulizeba olâ itaungâ, pymâ domodo enadoram madahoduomo. Deus agâmolâ ise. Âurusemo amyguehomoem.
20 Âunârymo wâgâ kulâ inkâba ise amyguelymo, Deus Ispiritury xunâry wâgâ.
21 — Ipemugudomoanlâ ise yeinwânni modo âzenagazeoly. Ipemugumolâ ise pymâdoram egamenrimo, âdyohomoem. Âjiukonoem, âjiwaigoruem warâlâ ise âsegamelymo. Tâjiunwym, tymery agâlâ ise âsegamelymo lâpylâ, âdyohomoem.
22 Ynynonroem mawylymogue, toenzepa ise mâjiewiâseolymo. Âmaemo yeinwândyly imodânry modo olâ âsemagueze, aunloenlâ Deus agâ mitomoem.
23 Mârâ xidadâ eydâ matomodâ ynynonroem mawylymogue mâzenagazeoduomo, eagonro âtâ anaxi âwientaungâ, târâ ywâgâ amyguehomoem. Auguely âyanmo. Urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby odopâze urâ, idânârâ Israel eynynâ âtâ anakâ ywâgâ amyguelymo iraynâ.
24 — Enomedâni mawânkâ tonomedâzeim takazeno. Pymâ mawânkâ tâwaneim takazeno.
25 Tonomedâni eto ara lâpylâ ise âsenomedâni âzeholy. Âwanu sodo ara lâpylâ tâwaneim âzeholy. Ayetomo ara lâpylâ ise amâieholymo. Inakanhe aguezemo ywâgâ. Belzebu eon-honrugue kulâ iewanu nhegaedylymo. Âunâguezemo lâpylâ; inakanhe aguezemo âwâgâmo — kely Jesus.
26 Aituo Jesus aguely:
27 Âyanmo kulelâ auguehobyry idânârâ kurâ domodoram egatuwâdaungâ. Âmaemo kulelâ mâindatybymogue kurâ domodo xurutaungâ.
28 — Ârinmo kâdytadaundâ; igadopyrymo âdaunloenlâ adaindânry tyân-hoem ton-honremba mawânkâ. Tâwâlâ lelâlâ wâne inagazedylymo. Ton-honremba olâ Satanás eydâ tatoram ogonosemo. Deus anhekyly xytadaungâ. Awâkâ kulelâ mawânkâ âigueduomo, Satanás eydâ atoram ogonosemo ton-honreim.
29 Idânârâ tâense awâkâ Deus. Etaungâ konopio. Imâem tâwâentuneba konopio. Tokalâ moeda imeimbyry tâwâensenrygue azagâ konopio tadanâhoze. Onro onwa igueypyem nihuguebamo olâ Deus aguehobyry odayba kulâ.
30 Nhetâmo lâpylâ Deus. Âdara lelâ angahumo wâgâ angahudumo awyly tutuze.
31 Awylygue tâseguâdâzeba itaungâ. Deus konopio tâense watay, âmaemoma kuru nhesemo lâpylâ. Xurâem, âmaemo tywyneim kuru, konopio modo takaze — kely Jesus.
32 Jesus aguely:
33 Tâjiduay, “Jesus eynynonro keba urâ” myguelymo-ro watay olâ, Pabai kaynonroam, “Ynynonro mâkeba asaemo” keze lâpylâ urâ, enado mawylymo ume — kely Jesus.
34 Jesus aguely:
35 Yeinwândylymogue, âpemugudomolâ ise âewiâsenimo. Tâjimeom tunwym iewiâseze. Tâzexiry tyze iewiâseze. Tâjiweise tymenhundu iewiâseze.
36 Warâ ise âpemugudomolâ âewiâsedylymo, âkelomo agâmo iewiâky takaze kehoem yeinwândylymogue.
37 — Ynynonroem midyse mataymo, unwânmo, âzemo, âmerymo, ixirymo warâ takaze kehoem ywynedaungâ. Yakadâ âdaunlo kurâdo kulâ mâinwyneguylymo-ro watay, ynynonroemba ise âutulymo.
38 Ynynonroem lelâlâ midyse mataymo, ize matomo ara kulâ amidylymo imowâdaungâ. Mâsenagazedylymo umelâ auguely idataungâ, yeinwântaungâ warâ, âiguehomo odaji kehoem, kruz manâdylymo-ro waunlo ara. Arâpa-ro watay, ynynonroemba ise mataunaze.
39 Tyâzepa mitomoem kulâ, “Jesus eynynonro keba urâ” myguelymo watay, Deus eydâ atoram mydâpa ise âmaemo. “Âdykâ ‘Jesus eynynonro mâkeba urâ’ uguewâpyra ise urâ, tâwâlâ ise kâdyoly” myguelymo watay, Deus eydâ atoram idâze âmaemo, aunloenlâ eagâ mitomoem — kely Jesus.
40 Jesus aguely:
41 Koendonro xuduze Deus tunâry egatuwâni modoram. Koendonro xuduze lâpylâ olâ tunâry egatuwâni modo emawyadâni modoram. Koendonro xuduze Deus, koendâ aitaynrim modoram. Xirâ koendonro lâpylâ xuduze Deus, koendâ aitaynrim modo emawyadâni modoram, koendâ aidylymogue.
42 — Âdylâ amânhekyly ynynonro modo emawyadâdoen-ro watay, tâwâlâ wâne parugue kulâ mankuilymo, alâ olâ ise Deusram mâzepywaolymo. Tâwâlâ lelâlâ wâne ynynonro modo âdy keba awyly, alâ olâ Deusram âzeholymo. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely.