1 Ilâpyryem Jesus tonlo modo kurâdoram agueondyly. Enomedâzemo unâ nhegatuly:
2 — Uva ekaunâdo odaji ituo myani tâmary ingonodyly akaemo tâwaneim modoram, turâ emakeze.
3 Aituo ingonotyby idâly âpa ezaji. Saintuo, tâzenagazeozemo myani uva ejidy etaynrim modoram. Sawâmâmomy, sapioguwânmomy warâ. Aguelymo: “Idâ. Xina âdy nuduwâpyra ise âpa ezary sodoram” kelymo.
4 Saguho âdy peba odopâduo myani uva sodo eagonro tâmary ingonotondyly wâne, nhekaunâdybymo ewy turâ emakeze. Âpa ezary etaynrim modo olâ myani mâkâ tânagazezemo, tyangatainzemo, kywypadoem kulâ adyesemo warâ. Âdy nudupamo myani âpa ezary sodoram.
5 Aituo myani eagonro ingonodyly myarâ âpa ezaji. Tâwanuneim modo nhâlymo lelâ. Alâ pylâ myani eagonro modo aiehowâdyly. Toenzepa kehoem nhapiogulymo. Eagonro modo nhâlymo.
6 — Alâ tâmary ingonokyly peba idyly. Imery inwyneguyly kulelâ idyly. Alâ ingonodyly. “Merâ ymery tokaleom awylygue âda nientaymbamo ise” tâkeduo, ingonodyly.
7 Sodo imery saindyly umelâ, âpa ezay tâwanuneim modo âjigue aguelymo: “Uva sodo imery mâkâ âeni. Tunwym igueduo, mâkâ ise ipibyry sodo. Kydyânrene, nhunwym ipibyry kurâenlâ itoem” kelymo.
8 — Aituo myani mâkâ uva sodo imery nhawâdylymo, nhâlymo, eguepybyry nhamelymo âpa ezayba — kely Jesus.
9 Aituo Jesus adâkely idani modo nhapâiguely:
10 Deus itaumbyry awo wâgâ iweniby mâintaimbymo enanâguewâdaungâ:
11 Kywymâry Deus induakeyby olâ mârâ tuhu, âtâ itâdoem.
12 Pymâdo, âpa ezary eni inakai wâgâ unâ tindatuo, toenzepa iewiâpadylymo. Tywâgâ aguely awyly nhutulymo, Jesus izetonro keba tawylygue, tâwaneim modo âpa ezary sodo imery izepa atomobyry ara.
13 Mârâpygueduo judeu domodo iwymârydo aguely fariseu domodo ewyram, Herodes eynynonro modo ewyram warâ:
14 Saintybyem igonotaymby modo Jesusram aguelymo:
15 César tiunâguedoem kulâ tapâiguelymo awyly xuturimbyryem olâ myani Jesus.
16 Aituo moeda nhadylymo, nhudulymo, Jesusram adapâigueolymo:
17 Aituo Jesus aguely:
18 Saduceu domodo ewy Jesus agâ âtunâgueze idâlymo myani. Iguewâtyby modo kurâem itondyly einwânni keba akaemo. Jesus iopaji saindylymo. Aguelymo:
19 — Idakâ, Pymâ. Moisés ezewenry tutuzelâ âmâ, iweâpa kydamudoram inweniby: “Uguondo tywydy namypalâ iguely-ro watay, iukonobyrylâ nohogüim iwydypyry agâ, imezeândoem. Aituo iamudo iazeypy, igueypy imeryenlâ âdutuoly” kelype.
20 Xina olâ ise warâ nhegatuly. Tâlâ myakâwâm sete lelâ uguondo modo âjiwaigoruem, âjiukonoem waunlo. Iwaigorumo ohogüinly myakâwâm. Tywydy namypalâ iguely.
21 Iukonobyrylâ myakâwâm ohogüinrim pypâ agâ. Mâkâ lâpylâ myakâwâm tywaigoru iwydypyry namypalâ iguely. Azagâ tokalâ ietomo iukono ohogüinly myakâwâm pypâ agâ. Mâkâ lâpylâ iguewâm, tywaigoru iwydypyry namypalâ.
22 Tywaigoru iwydypyry namypalâ lâpylâ myakâwâm quatro ietomo, cinco ietomo, seis ieto, sete ietomo warâ iguewâdylymo. Sete uguondo lelâ myakâwâm mâkâ pekodo agâ ohogüimby. Idânârâ mâkâ uguondo modo iguewâpygueduo myakâwâm, pekodo iguely lâpylâ.
23 — Xirâ xina apâiguedyze ato. Âkealâ kuru igueypy kurâem itondyly watay, âdaunlo uguondo akaemo sete ewy iwydyenka ise mâkâ, kurâem itonduomo? Idânârâ akaemo sete lelâ iwydyem ityby mawânkâ! — kelymo.
24 Aituo Jesus in-hoguly:
25 Iguewâtyby modo kurâem itonze lelâlâ, nigueompyra tâitomoem. Anju domodo nohogüinwâbyra. Alâpylâ iguewâtyby modo, kurâem itonduo, nohogüin-ondaymbamo ise.
26 — Iozeno kuru iguewâtyby modo kurâem itondyly, kely mâintaimbaka minasemo. Enanâguewâdaungâ Moisés inweniby igueypyem kurâem tâjitondyly wâgâ, se imeimbyry niadupalâ tyatygueindâ Deus aguehobyry: “Deus urâ, Abraão, Isaque, Jacó warâ iDeusry; tarâlâ akaemo ywâgâ” kewândy Moisésram.
27 Kurâdo enanaji olâ Deus einwânni iguewâtyby modo, iguewâtybyem lelâlâ. Deus xurâem olâ akaemo igueypyemba, târâlâ akaemo Deus eydâ atodâ. Arâ aguehobyry wâgâ Deus einwântaynrim modo nigueompyra awyly kiuntuly. Ioze inkâba awârâ “Igueypy kurâem nitombyra” myguelymo — kely Jesus.
28 Moisés inweniby wâgâ enomedâni ewy aguelymo idamâ. Koendâ lelâ Jesus saduceu domodo aguelymo in-hoguhobyry tutuze tawylygue, Jesusram aguely:
29 Aituo Jesus in-hoguly:
30 Kywymâry Deus iwynedaungâ idânârâ âdydo imeom, kurâ domodo warâ mâinwynedomo takaze kehoem. Idânârâ ize matomo, Deus ize ato ara lelâ nidâ. Idânârâ angahumo oday âunâgomo Deus ize ato lelâ nidâ. Idânârâ amânhekylymo Deus ize ato ara lelâ nidâ” warâ. Xirâ aguely mawânrâ tâzezewenry takazeno kuru.
31 — Eagonro tâzezewenry koendonro lâpylâ xirâ: “Agonromo agâ âpynedaungâ; koendâ mâzetomo ara, arâ lâpylâ agonrodo agâ koendâ âzetaungâ” kewândymy Deus. Xirâ azagâ tâzezewenry auguehobyry mawânrâ mârâ kuru — kely Jesus.
32 Aituo Moisés inweniby wâgâ enomedâni ewy aguely Jesusram:
33 Deus kinwyneguyly kuru nidâ, kurâdo, âdydo imeom warâ takaze. Mâkâ ize ato ara lelâ kyangahu oday kunâgu nidâ. Ize ato ara lelâ aguine. Ton-honre kehoem eagâ kydawyly nidâ. Mâkâ agâ, mâkâ agâ alelâ âjize kine, âwâlâ âjize kydato ara. Deus ize kurâ, kurâ domodo ize kurâ warâ watay lâpylâ olâ iomaru kuru-ro warâ, âdydo imeom, ânguydo imeom warâ egameduo iomaru takaze kehoem — kely.
34 Awârâ tindatuo, tutuze myani Jesus, mâkâ Moisés inweniby wâgâ enomedâni tutuze kehoem aguely awyly. Aituo eyam aguely:
35 Deus ety idaseray kurâdo tienomedâdyly ume, Jesus aguely tydataynrim modoram:
36 Tutuzelâ myakâwândy Davi, âdaunlolâ kurâ takaze kehoem ton-honreim Messias awyly. Awylygue “Ywymâry” kewândymy Davi Messiasram, niazepa awyly umelâ. Deus Ispiriturylâ mawânkâ eyam xutuen-hoim. Tutuzelâ âmaemo Davi inweniby:
37 — Davilâ myakâwândy Messias tywymâryem awyly agueim. Awylygue kiuntuly âdaunlo kulâ uguondo keba awyly. Messias tynrenseim kuru awyly xutuwâdaungâ, Davi takaze — kely Jesus.
38 Aituo Jesus agueondyly kurâdoram:
39 Âtâ tâdâtâdyguyho odaji tâtâduomo, tâgareim ekado wâgâ ekadylymo, arâ lâpylâ âty mododâ.
40 Pekodo pypâ modoram aguelymo inanry: “Xinalâ ise âsejiguymo eni; tusonebama âmaemo” kelymo. Isejiguymo turâem tientomoem kulâ olâ nhenokudylymo. Deus agâ adâkedaymo, imeâgâemba kehoem aguelymo, koendâ tâgaromoem kulâ. Awylygue ise Deus nhenagazedylymo, kurâdo takaze kehoem — kely Jesus.
41 Deus ety idaseray Jesus ekadyly, dinheru Deusram xuduypy etary iwaguepa. Ilâ odaji dinheru ieni modo myani nhenuagaendyly. Toenzepa tydinherugueim modo imâem dinheru nhetadâdylymo nhedyly.
42 Aituo pypâ âdy pebanro kehoem saindyly. Azagâ moeda imeimbyry, tâwâensenry nhetadâdyly nhedyly lâpylâ.
43 Awârâ tientuo, Jesus aguely tynynonro modoram:
44 Dinheru âsegubydâdyby akaemo nhuduly. Mâkâ olâ idânârâ tâlâ tato ara nuduaki, typyniry tianâto alelâ. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus.