1 Tâzekobyzegueho oday Jesus tynynonro modo agâ trigu ejidy ezakâ sakadylymo. Iduakâ takaday olâ myani Jesus eynynonro modo trigu ewily tasewâzemo. Tâmarygue nhatuguelymo, nhagulymo idylymo.
2 Fariseu domodo ewy, akaemo aidylymo tientuo Jesus eynynonro modoram aguelymo:
3 Aituo Jesus aguely:
4 Deus ety odaji myakâwândy Davi egawândyly. Deusram xuduypy pão modo nhanâdyly, nhedawynly idyly. Tagonrodo nhedawyn-hoem xuduwânmy warâ. Judeu domodo eynynâ olâ tâise akaemo awârâ pão modo nedawympa. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguenri lelâ mawânkâ tâise mârâ pão edawynrim, âkelo modo lâpylâ warâpa. Deus olâ myakâwândy nehoguebyramo nipyra mârâ nhedawynduomo.
5 Uguondo Kaynâpa Âetyby urâ. Âdy iwâkuru adyeseim, adyesenry warâ tâzekobyzegueho oday xuturim urâ — kely Jesus.
6 Tâzekobyzegueho oday Jesus egawântondyly âtâ tâdâtâdyguyho odaji. Âwântybyem, Deus xunârygue tonlo modo nhenomedâdyly. Târâ uguondo emary eahoru eynynonro âzemapiluguedânrybe myani.
7 Tâlâ lâpylâ myani târâ fariseu domodo, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo warâ. Jesus tiunâguedoem kulâ aidyly enuagaeni modo xunâzelymo:
8 Jesus olâ myani tutuze akaemo nhangahumo oday xunârymo. Awylygue uguondo âzemapiluguedânryam aguely:
9 Jesus tonlo modoram aguely:
10 Aituo Jesus idânârâ kehoem kurâdo tydonro modo nhenuagaendyly. Aguely uguondo âzemapiluguedânryram:
11 Awârâ tientuo myani Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo, fariseu domodo warâ iewiâpadaynlymo. Âjigue aguelymo:
12 Ilâpygueduo Jesus iwy onwa âkuly, tynynonro modo agâ, Deus agâ agueze. Tâmese myani Deus agâ xunâgu.
13 Emetybyem, tynynonro modo ingâsedyly. Akaemo ewy doze lelâ induakely. Aituo eyanmo aguely:
14 Doze lelâ iduakeyby:
15 Mateus
16 Judas (Tiago imery)
17 Ilâpyryem myani Jesus xytâguyly eagâmo iwy wogompyryem. Toenzepa iwy iakoay eynynonro modo. Toenzepa lâpylâ myani iwagueno modo ewy: Jerusalém donro modo, Judéia eynynonro modo, azagâ xidadâ parutabâ emelano Tiro, Sidom warâ donro modo warâ.
18 Âdy Jesus agueho awyly xutuze, kua âiehoze warâ myani akaemo idâly. Kadopâgue taseim modo idâly myani, kua âieholymo lelâ.
19 Idânârâ tâwânuneim modo MÂʼ tiendyse, eon-honrugue kua tâitomoem. Idânârâ MÂʼ ienipyry modo kua itaunmâmomy.
20 Ilâpygueduo myani Jesus tynynonro modoram MYK idyly. Eyanmo aguely:
21 — Tuomareim kuru âmaemo tâwinzeim modo.
22 — Tuomareim kuru ise âmaemo. Iwerâ kulelâ mâjiewiâseolymo; ânguy izepa ato modo, tywykeduneim modo, tunâgueduneim modo warâ. Urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby xurâem mawylymogue ise mâzenagazeolymo.
23 Arâ watay, tytywanzeba itaungâ, tuomare lelâ. Deus olâ eydâ tatodâ imâem âyanmo nhudulype, omazeânimoem nhekanâdybybe. Deus izepanro modoram mâzenagazeolymo. Alâ mykâinane akaemo idamudo lâpylâ Deus xunâry egatuwâni modo nhenagazedyly — kely.
24 Tynynâbaom modoram aguely lâpylâ:
25 — Kaikâ âmaemo iwerâ pyni sodo modo.
26 — Kaikâlâ ise âmaemo, Deus izepa ato aieni modoram âzehogueorim modo. Alâ pylâ mykâinane âdamudomoram iozepa kulâ Deus itaumbyry egatuwâni modo âzehogueoly — kely Jesus.
27 Aituo myani Jesus agueondyly eyanmo:
28 Ânguylâ âmeodoram igameduomo, âmeodoram igameinmobyry xurâem Deusram ekadaungâ koendâ lelâ nhetoem.
29 Mâjiwapagainhoduomo, tâpeânzeba itaungâ. MYRYK itaungâ, iladune âwapagain-homoem lâpylâ. Âgamizary âzemagazeoduomo, tâwâlâ âwalitoru nadâ lâpylâ.
30 Âyanmo âdylâ ekanibyryram âunduwâtaungâ. Ânguylâ âsejiguy nhemagazeduo, “Epywagâne” tâkezeba itaungâ.
31 Koendâ itaungâ âkelomo agâ, agâmo koendâ awyse matomo ara.
32 — Koendâ lelâ itaungâ idânârâ agâ, ataen-homo agâ kulelâ inkâba. Agâmo koendonro agâ kulelâ koendâ mawylymo watay, âdyem nitaymba awârâ. Ânguy takazeno mâkeba âmaemo. Kurâdo inakai modo kuru tataen-ho agâ koendâmo lelâ.
33 Agâmo koendonro agâ kulelâ koendâ mawylymogue, “Deus koendonro kurâem xuduze, koendonro kydawylygue” tâkewâzeba itaungâ. Âdyem itaymba awârâ. Kurâdo inakai modo kuru, tagâ koendonro agâ koendâmo lâpylâ.
34 Ipywanimoem awyly mâuntulymoram kulelâ âdylâ mâundulymo-ro watay, “Deus âdylâ koendonro xuduze aguitobyry wâgâ” tâkewâzeba itaungâ. Deus einwântânry modo arâ adâisemo lâpylâ.
35 — Akaemo ara inkâba itaungâ. Inagazenimo agâ koendâ itaungâ. Koendâ lelâ xurâem aitaungâ, ipywadomo peba awylymo umelâ. Inagazenimo koendâ lelâ mâendylymo watay, ise Deus koendâ nhedylymo, koendonro nhuduly âyanmo warâ. Kurâ koendonro agâ kulelâba Deus koendâ awyly, kurâ inakanhe aini modo agâ lâpylâ, “Kagâ koendonro mâkeba Deus” kewâni modo agâ. Idânârâ agâ koendâ mataymo, Deus eynynonroem mawylymo âdutuoze.
36 Koendâ itaungâ, Kunwym kaynonro ara — kely Jesus.
37 Jesus aguely myani:
38 Âkelomoram ipa ato âunduwâtaungâ, tâwânrempa, Deus ize matomo nhuduhoem lâpylâ, saku kiampazezeduo, xumykadyly ara. Arâ lâpylâ ise Deus âyanmo imâem nhuduly, tâwânrempa mataymo. Imâem mâundulymo watay, imâenlâ ise Deus âyanmo nhuduly. Imâemba watay, imâembalâ ise nhuduly warâ — kely Jesus.
39 Aituo Jesusram âzenomedâolymo, aguely:
40 Enomedâni mawânkâ tonomedâzeim sakani kuru. Pymâ mawânkâ tâwaneim sakani kuru — kely Jesus.
41 — Agonromo tâwentâze âmaemo, âdiempa inakanhe aitobyry wâgâ kulâ, âmaemo olâ imâem inakanhe kuru aini. Koendonro mâkeba awârâ. Agonro âzenupialodobyry lelâ mâenkylymo, inumo odano se iwatary imâsedo pylâ mâempyra âmaemo-ro myara.
42 Agonromo âzenupialodobyry etyze myguewâdylymo, inumo oday se iwatarybe awyly umelâ. Saguhoem wao inumo odano se iwatary etywâdaungâ, koendâ agonromo âzenupialodobyry mâentyhomoem. Saguhoem kuru wao inakanhe amidylymo imowâdaungâ. Inakanhe amidylymo mâinmopygueduomoma ise tâwâlâ agonrodo mâunrudylymo, inakanhe anipyra itoem — keze Jesus aguely.
43 Jesus aguely:
44 Ewily wâgâlâ se âdaunlo awyly xutuly. Tyguyreim, uvague tâwituneba; kazainwam, figugue tâwiseba warâ; tâwilygue lelâ mawânrâ nady modo ewitu.
45 Âdylâ ekanâdo oday koendonro ekanâdyby watay, koendonrolâ tâtyzeim. Inakai watay, inakai lâpylâ tâtyzeim. Arâ lâpylâ kunâry, kyangahu oday kydâpaunzedo kienkanâdyby. Koendonro watay, koendonrolâ aguykeho. Inakai watay, inakailâ aguykeho warâ. Aguykeho mawânrâ, âdara kyangahu oday kunâgu awyly xutuen-hoim — kely Jesus.
46 Jesus eyanmo aguely:
47 Âdaunlo ynynonro modo kuru awyly wâgâ ise kâengatuly. Auguely tydasemo; auguehobyry adyesemo warâ awylygue.
48 Tâlâ uguondo koendâ kehoem tâty itânibyry nihugueba itoem; mâkâ emyenro asaemo. Tâsanigue kehoem tâty enu etary nhesaguely, tâhugamune kehoem tiempadâdoem, nâzekâniba itoem. Toenzepa kopâ ihugueduo, paru inwenduo, mârâ âji nhytyândyly warâ. Mârâ âtâ olâ nihugueba, tâhugane kehoem tuhu wâgâ itâdyby awylygue. Arâ lâpylâ yeinwânni modo kâenomedâdobyry imodânry modo.
49 Tâlâ lâpylâ auguely idani modo, auguehobyry aniempyramo olâ waunlo. Uguondo koendâ tâty itâdânry emyenro akaemo. Sagunu wâgâ kulâ tâty intâdyly. Imâem nesagueba âtâ enu tiempadâdoem. Toenzepa kopâ ihugueduo, paru inwenduo, mârâ âji nhytyândyly. Aituo âtâ ihuguely. Idânârâ kehoem adakalaguely, tâhuganeba itâdyby awylygue — kely Jesus.