1 Morarame Ritonõpo namorepatoh poko tõturuse ropa ynororo. Ynara tykase ynororo:
2 Mame toytose ynororo imepỹ pona. Moromeĩpo uwa toehse ahtao typoetory taropose eya mokaro a, uwa epery apiakase, enehtohme tyya.
3 Mame inaropohpyry tapoise tupito poko erohketomo a. Typipohse ynororo eya xine. Tynaroke pyra taropose ropa eya xine.
4 Morarame imepỹ typoetory taropose ropa eya repe. Mame tuhtãtãmase ynororo tupito poko erohketomo a taosanumase itamurume eya xine.
5 Mame imepỹ inaropohpyry totapase roropa eya xine. Morararo tuhke inaropotyã tyhtomase eya xine ipoetory tomo. Totapase roropa tuhke inaropotyamo tupito poko erohketomo a.
6 Mame uwa esẽ poetory toiro rokẽ nae kynexine, imũkuru rokene, ĩpynu rokene. Morara ahtao ro tumũkuru taropose eya. “Otarãme mã toto kure umũkuru rĩko, umũkurume exiryke,” tykase esẽ repe. Mame taropose tumũkuru.
7 Yrome mokyro eneryke tyya xine ynara tykase tupito poko erohketomo: “To! Uwa esẽ mũkuru mokyro tumy myakãme. Setapatone uwa esary kutupikõme ehtohme,” tykase toto oxime rokene.
8 — Imũkuru tapoise eya xine rahkene. Totapase eya xine. Ekepyry tomase tupito ehpikoxi eya xine.
9 — Naeroro otara ãko uwa esẽ nae tumũkuru etapatopõpyry ekary totase tyya ahtao? Ytõko mã rahkene mokaro etapase. Mame imehnomo a uwa esary ekarõko mana, tykase Jezu totananomo a.
10 — Ritonõpo omiry onenepyra ro matou? Meneatose ro. Ynara tymerose eya:
11 Ritonõpo nyrihpyry moro.
12 Morarame Jezu turutopõpyry typoko xine tonetupuhse toto a, uwa esary poko erohketõ sã toexirykõke. Naeroro Jezu apoiry se toehse toto ẽmatohme repe. Yrome tuhkãkõ zuno toexirykõke anapoipyra tokurehse toto.
13 Morarame parixeu tõ taropose Erote epe tõ maro, Jezu omiry azahkuru etatohme ihxirotohme tyya xine repe.
14 Mame toytose toto Jezu a. Ynara tykase toto eya:
15 Yrome Jezu tuaro kynexine, ajoajohpe toto exiry waro.
16 Toiro tonehse toto a. Morarame ynara tykase Jezu eya xine:
17 Morarame ynara tykase Jezu eya xine:
18 Morarame satuseu tõ toytose Jezu a. (Mokaro ynara kananõ kynexine: “Toorihse kuahtao xine jũme ẽsemãpyra ropa sytatose,” kananõ kynexine.) Mame Jezu a ynara tykase toto:
19 — Amorepatõme mase. Etako pahne, Moeze nymerohpyry ynara ãko: “Orutua toorihse ahtao tumũkue pyra ro ahtao, kure ipytỹpyry maro zakoronỹpyry a erẽnanopyry aemũkuatohme aorikyhpyry mũkurume samo,” me tymerose Moeze a.
20 Ynara kynexine orutua komo. 7me kynexine. Esemazupuru kõ torẽnase nohpo maro. Yrome emũkuara ro tahtao toorihse ynororo.
21 Okomino zakoronỹpyry ĩkaponato imaro torẽnase, turui pytỹpyry maro. Yrome morararo emũkuara ro tahtao toorihse roropa ynororo.
22 Mame ĩkaponato mokyro ro saaro toorihse. Morara rokẽ emũkuara tokurehse toto. Mame porehme toorihse toto emũkuara ro tahtao xine. Etyhpyrykõme nohpo roropa toorihse.
23 Imeĩpo aorihtyã ẽsemamyry ropa ahtao, onoky pytyme na nohpo exĩko? 7me imaro torẽnase exiryke, tykase, tõturupose toto Jezu a.
24 Morarame Jezu a tozuhse toto:
25 Aorihtyã tõ ẽsemãkary ropa ahtao pytara exino mana, niotara roropa nohpo tomo, enara. Ritonõpo nenyohtyã sã rokẽ exĩko mã exino.
26 Aorihtyã ẽsemamyry ropa poko Moeze omihpyry onenepitopyra ro hmatou? tykase Jezu eya xine. — Moeze a Ritonõpo tõturuse pika myhto. Ynara tykase ynororo: “Aparão esẽme ase, Aparão te, Izake te, Jako te, enara ase toto esẽme,” tykase Ritonõpo Moeze a aorihtyã poko.
27 “Aorihtyã esẽme ase,” kara Ritonõpo kynexine Moeze a aẽsemãtyã ropa esẽme toexiryke. Azahkuru rokẽ matose: “Ahno ẽsemãpyra ropa mana,” karyhtao oya xine, tykase Jezu eya xine.
28 Morarame Moeze omihpyry warõ tooehse, mokaro oseosezukuru etase. Jezu a toto ezukuru kure etaryke tyya ynara tykase ynororo Jezu a:
29 Ynara tykase Jezu eya:
30 Morara exiryke ipyno ehtoko ipunaka. Oesẽkõme tyritoko okurohtaka xine. Imehxo tyritoko õmirykõ ke. Kure rokẽ tyritoko õsenetupuhtohkõ ae oorikyrykõ ponãmero.”
31 Ynara katoh roropa kure Ritonõpo a mana: “Osepyno oexirykõ sã imehnõ pyno ehtoko,” katoh kure roropa Ritonõpo a mana. Morara katoh asakoro kure Ritonõpo a mana, tykase Jezu eya xine.
32 Mame ynara tykase ynororo Jezu a:
33 Ipyno kuexirykohtao ipunaka kure mana. Kuesẽkõme tyriryhtao kyya xine kukurohtao xine, kure rokẽ Ritonõpo riryhtao kyya xine kuosenetupuhtohkõke kuorikyrykõ ponãmero. Mame osepyno kuexirykõ sã imehnõ pyno kuahtao xine zae exĩko sytatose. Naeroro moro asakoro omipona kuexirykõ kure kuhse mana, kaneru zahkary motye, tykase ynororo Jezu a.
34 Azahkuru pyra tozuhse eya Jezu. Morara exiryke ynara tykase Jezu eya:
35 Morarame toto amoreparyhtao ro Ritonõpo Tapyĩ tao ynara tykase Jezu eya xine:
36 Ynara tykase Tawi Ritonõpo Zuzenu omi poe:
37 Tosẽme tosehtose ahtao Tawi a, otãto iparỹpyryme nah? tykase Jezu eya xine tõturupose.
38 Morarame ynara tykase Jezu imoihmãkomo a:
39 Epehtoh kurã se rokẽ toto tapõkõme atamorepatoh tonõ tao. Tuisa apõ se roropa mã toto tapõkõme otuhtoh konõto ahtao.
40 Morarame pytỹpo tõ enekunohnõko mã toto. Ematonanohnõko roropa mã toto. Moromeĩpo oturũko sã mã toto Ritonõpo maro yronymyryme, imehnõ enekunohtohme tyya xine. Itamurumehxo toto wãnohnõko Ritonõpo mana, tykase ynororo eya xine.
41 Morarame Jezu typorohse tineru ẽ etonie tineru ẽmary enetohme tyya, imehnomo a tineru ẽ aka, Ritonõpo tinerũme. Tuhke tymõkomokamo a tytinerũkõ tõmase repe pitiko rokẽ pyra.
42 Mame okomino pytỹpo a tytinerũ tõmase roropa. Tymõkomokẽkara kynexine. Tineru puhturu rokẽ tõmase eya ẽ aka, asakoro rokene.
43 Moro eneryke tyya typoetory tõ tykohmase Jezu a. Ynara tykase ynororo:
44 Mokaro a zokonaka rokẽ tytinerũkõ tokarose. Yrome mose nohpo a emero tytinerũ tokarose, tykase Jezu eya xine.