Gênesis 30

APYNT

1 Morarame tuaro Rakeu toehse ahtao emũkuasaromepyra toexiry poko typaxiry Reia zumoxike toehse ynororo. Ynara tykase ynororo tynio a:

2 Morara kary etaryke tyya tohne toehse Jako, Rakeu zehno. Ynara tykase ynororo eya:

3 Mame ynara tykase Rakeu eya:

4 Naeroro typoetory tokarose Rakeu a tynio a ipytyme ynororo ehtohme, imaro toehse ynororo.

5 Mame Pira poetoẽme toehse, toemũkuase orutuame.

6 Mame ynara tykase Rakeu.

7 Mame poetoẽme toehse ropa Pira, toemũkuase ropa ynororo Jako mũkurume ropa.

8 Naeroro ynara tykase Rakeu:

9 Mame zuaro toehse Reia ahtao emũkuara ropa toehse toexiry poko, typoetory Ziupa tokarose eya tynio a, ipytyme ehtohme.

10 Mame toemũkuase Ziupa Jako mũkurume.

11 Ynara tykase Reia:

12 Imeĩpo toemũkuase ropa Ziupa Jako mũkurume ropa.

13 Ynara tykase Reia:

14 Morarame tiriiku apoitoh toehse ahtao tupito pona toytose Rupẽ. Moroto otyro, mãtarakora tõ tonese eya, mame tarose eya tyse, Reia a. Morohne tonese ahtao Rakeu a tokaropose typaxiry a:

15 Ynara tykase Reia:

16 Mame kokonie pukuro tooehse Jako ahtao tupito poe, tõseporyse Reia imaro. Ynara tykase ynororo eya:

17 Reia otururu totase Ritonõpo a, poetoẽme toehse ropa ynororo, mame toemũkuase 5me ehtopo.

18 Mame ynara tykase Reia:

19 Imeĩpo poetoẽme toehse ropa Reia, 6me ehtopo toemũkuase ynororo Jako mũkurume.

20 Ynara tykase ynororo:

21 Mame etyhpyryme Reia toemũkuase nohpome, esety Tina.

22 Mame wenikehpyra Ritonõpo kynexine Rakeu poko. Aotururu tyya totase Ritonõpo a, takorehmase ynororo emũkuatohme.

23 Poetoẽme toehse ynororo, toemũkuase orutuame. Mame ynara tykase ynororo:

24 Ritonõpo a ise ro ase toiro. Naeroro tumũkuru tosehpase Jozeme eya.

25 Mame tonuruse Joze ahtao ynara tykase Jako Rapão a:

26 Umũkuru tõ ekaroko ya ypyxiã maro. Topekahse toto ya jerohtoh ke opoetoryme. Naeroro ytõko ropa ase. Tuaro mase itamurume erokuase amaro.

27 — Jurumekara exiko, tykase Rapão. — Tuaro toehse ywy kure rokẽ jyrĩko Ritonõpo mana opokoino ymaro oexiryke.

28 Kaxiko, otãto se hma oerohtamitume. Oepehmãko ase, tykase Rapão eya.

29 Ynara tykase Jako eya:

30 Oehpyra ro jahtao oeky tõ tuhke pyra nexiase. Yrome seromaroro tuhke tomãse toto. Kure rokẽ tyrise omoro Ritonõpo a yneneryme emero pona toytose jahtao. Seromaroro jytory se ropa ase ypoenõ akorehmatohme, tykase Jako eya.

31 — Oty se hma epehpyryme. Oepehmãko ase, tykase Rapão eya.

32 Seroae oeky tõ enẽko ase. Mame toto apiakãko ase kaneru tõ xinukutumãkõ rokẽ jekyme ehtohme, poti tõ roropa pitahpitahmãkõ rokẽ jekyme exĩko mã toto. Mokaro rokẽ se ase jerohtamitume.

33 Taroino tupime pyra exĩko zae jehtoh enetuputyry. Jepehpyry enery se awahtao, jeky tõ maro imepỹ kaneru nae ahtao, xinukutumã kara te, poti tõ nae ahtao pitahpitahmãkõ kara tuaro exĩko mase, “Mokyro tomatonanohse Jako a” kara ehtohme. Morara exiryke xinukutumãkõ se rokẽ ase pitahpitahmãkõ maro, tykase Jako eya.

34 — Ỹ kure, tykase Rapão, repe. — Õmiry zae mana ya, tykase.

35 Mame moro ae ro toky tõ tapiakase eya: poti tõ pitahpitahmãkomo te, xinukutumãkomo te, kaneru xinukutumãkomo, enara. Mya taropose toto Rapão a typoenomo a.

36 Mame Jako maroino toytose toto oseruao ẽmepyry pune. Imehnõ akoĩpyry tõxinamase Jako maro.

37 Mame wewe amoriry tapoise Jako a, typikase eya ipũ karimutume ehtohme.

38 Moro amoriry tyrise eya tuna ẽtoh po, okyno tõ ẽpataka. Morara tyrise eya pitahpitahmãkõ toehse ahtao

39 mokaro emãtohme xinukutumãkõ emãtohme roropa.

40 Morarame kaneru tõ tapiakase Jako a poti toh tae. Tyripose toto ẽkõ aka. Moromeĩpo tapiakase toto eya, toky tõ Rapão eky toh tae.

41 Mame okyno jamihme ahtao morara tyrise Jako a jamihmãkõ emũkuatohme tokyme. Wewe amoriry tyrise eya toto ẽpataka, tuna ẽtoh pona.

42 Yrome jamihme pyra toto ahtao moro amoriry onyripyra kynexine. Morara exiryke Rapão eky tõ jamihme pyra toehse. Yrome Jako eky tõ jamihme toehse.

43 Morara exiryke tymõkomoke itamurume toehse Jako te, tuhke kaneru tomo te, poti tõ maro te, tuhke ipoetory tomo, orutua komo te, nohpo tõ maro te, kameru tomo te, jumẽtu tomo, enara.

Ler em outra tradução

Comparar lado a lado