1 Mame tõmihpyry ae ro kure rokẽ Sara tyrise Ritonõpo a.
2 Poetoẽme toehse ynororo. Mame tamuhpõme Aparão toehse ahtao toemũkuase ynororo. Morara toehse aenurutoh po, Ritonõpo omihpyry ae ro.
3 Tumũkuru tosehpase Aparão a Izakeme.
4 Mame 8me ẽmepyry taropose ahtao tumũkuru aĩpotapihpyry tysahkase Aparão a, Ritonõpo omihpyry omi poe.
5 100me jeimamyry Aparão nae kynexine, Izake tonuruse ahtao.
6 Morarame ynara tykase Sara:
7 Ynara tykase roropa ynororo:
8 Mame tuãtase aimo pitiko. Mame suhsu tõkehse eya ahtao otuhtoh konõto tyrise Aparão a.
9 Morarame Iximaeu, Akara mũkuru osemeikãko kynexine Izake maro, Sara mũkuru maro.
10 Mokaro eneryke tyya ynara tykase Sara Aparão a:
11 Torẽtyke toehse Aparão morara kary etaryke tyya, Iximaeu tumũkurume roropa exiryke.
12 Yrome ynara tykase Ritonõpo eya:
13 Opoetory mũkuru omũkurume roropa mana. Naeroro ipakomotyã roropa ripõko ase imoihmãkõme.
14 Yrokokoro towõse Aparão pakeimo. Tonahsẽ tapoise eya tuna maro ẽ ao, eukuru. Morohne tokarose eya Akara a poeto maro. Mame taropose ynororo eya mya aytotohme. Akara toytose. Xiaxiake toytose ynororo ona poro ahno esary poro pyra Peresepa nonory poro.
15 Mame tuna tonahse ahtao, tumũkuru tynomose eya wewe zopino.
16 Myahme sã pitiko 100 meturume toytose nohpo porohse nono pona. Tõsenetupuhse ynororo “Umũkuru orikyry enery se pyra ase”. Toraximase sokohme moroto. Imũkuru tyxitase.
17 Mame poeto xitary totase Ritonõpo a. Kapu ae tõturuse Akara a Ritonõpo nenyokyhpyry, ynara tykase ynororo:
18 Eropa! Poeto anỹko xikihme, emary apoiko, ipoenõ rĩko ase imoihme, tykase ynororo eya.
19 Mame pimỹme pyra Akara enuru tyripose Ritonõpo a, tuna eutary tonese eya. Toytose ynororo, tuna ẽ typehkase eya, tuna ke tumũkuru Iximaeu tauhpase eya.
20 Towomase Iximaeu Ritonõpo a, tuãtase ynororo ona Parã po. Emese kure toehse ynororo. Morararo tykarimotary waro toehse pyrou ke.
21 Mame jeny a nohpo tymenekase, Ejitu pono, ipytyme.
22 Morarame Apimereke toytose oturuse Aparão maro. Tymaro takorehmane Pikou tarose, soutatu tõ tuisary. Ynara tykase Apimereke Aparão a:
23 Naeroro õmiry etapory se ase, Ritonõpo netaryme, yna onenekunohpyra oexiry poko te, umũkuru tõ roropa, ypakomotyã roropa. Zae rokẽ exiase amaro. Naeroro zae rokẽ exiko yna maro, sero nono põkõ maro, enara.
24 — Ỹ, jomiry etapõko ase oya, tykase Aparão.
25 Mame Apimereke turuse Aparão a tuna eutary poko, tapoise exiryke Apimereke poetory tomo a jamihme toexirykõke, tuna anapoipyra Aparão poetory tõ ehtohme.
26 Ynara tykase Apimereke:
27 Mame kaneru tõ tapoise Aparão a pui tõ maro, toky tõ ekarotohme Apimereke a. Tõturuse toto oseya tõmirykõ totapose eya xine.
28 Mame 7me kaneru tõ tymenekase Aparão a toky toh tae, ekarotohme eya.
29 Apimereke a tõturupose, ynara tykase eya:
30 — Moxiã mã ynekaroryme oya, tykase Aparão. — Moxiã 7me kaneru tõ apoiryhtao oya, ynara ãko mase: “Ỹ, zuaro ase: sero tuna eutary tahkase Aparão a,” ãko mase, tykase ynororo.
31 Morara exiryke moroto tosehpase Peresepame eya xine, moroto tõmirykõ totapose oseya exiryke.
32 Moromeĩpo Peresepa po tõmirykõ etapoxĩpo Apimereke toytose ropa takorehmane Pikou maro pirixteu tõ nonory pona ropa.
33 Mame moroto Peresepa po wewe tarykase Aparão a, moroto roropa Ritonõpo toahmase Aparão a, Jũme Exiketyme aexiry poko.
34 Mame okynahxo Aparão moroto ehse pirixteu tõ nonory po.