1 Morarame Pauru a mokaro tỹme tonese aporo tõturutohto xine eya. Ynara tykase ynororo eya xine:
2 — Ajo! Ĩtapihmoko, tykase Anania, Ritonõpo maro oturuketõ tuisary.
3 Ynara tykase Pauru eya:
4 Mame imarõkomo a Pauru tozuhse roropa. Ynara tykase toto eya:
5 — Wekyry tomo, zuaro pyra akene. Ritonõpo maro oturuketõ tuisaryme pyra ekarono, tykase Pauru. — Ynara tymerose exiryke Ritonõpo omiryme: “Oesẽkõ kure rokẽ tyritoko,” ãko sero poko nase Ritonõpo omiry, tykase Pauru.
6 Mame Pauru tuhkãkõ waro toehse. Tuhke satuseu tomo, tuhke roropa parixeu tomo. Naeroro ynara tykase ynororo eya xine opore:
7 Morara kary etaryke tyya xine tõsezusezuhse toto, parixeu tomo satuseu tõ maro. Parixeu tõ Pauru marõkõme toehse.
8 Satuseu tõ aorihtyã ẽsemamyry ropa onenetupuhpynomo, Ritonõpo nenyohtyã kapu ae te, zuzenu roropa onenetupuhpynõ kynexine. Yrome parixeu tõ morohne enetupuhnõko.
9 Morara exiryke toepanaikase toto tõtururukohtao imoihmãkomo. Mame Moeze omihpyry warõkõ towõse xikihme tõturutohme. Parixeu tõ kynexine. Ynara tykase toto:
10 Mame moro taõkõ tõxienonohse itamurume. Mame Pauru tywyhtywyhmaryhtao eya xine soutatu tõ tonyohse koroneu a Pauru arotohme ropa tytapyĩkõ taka.
11 Morarame koko Jezu tõturuse Pauru maro. Ynara tykase ynororo eya:
12 Morarame yrokokoro juteu tõ oximõme toehse Pauru etapary se exiketomo.
13 40me motye Pauru etapary se exiketõ kynexine.
14 Mame toytose toto tytamuxirykomo a, Ritonõpo maro oturuketõ tuisary tomo a roropa oturuse. Ynara tykase toto eya xine:
15 Naeroro kokoro koroneu a Pauru enehpoko oya, õturupotohme samo. Ynanase eraximãko etapatohme, tykase toto eya xine, tytamuxirykomo a.
16 Morara kary totase Pauru patumy a. Mame toytose ynororo soutatu tõ tapyĩ taka Pauru zuruse.
17 Morarame Pauru a sajẽtu tykohmase tyya.
18 Mame tarose eya. Ynara tykase ynororo koroneu a:
19 Mame emary poko mokyro tarose koroneu a mya, tõtururukõ onetara imehnõ ehtohme.
20 Ynara tykase ynororo:
21 Yrome anaropyra exiko. 40me motye etapary se exiketõ mana Pauru eraximãko, etapatohme. Otuhpyra, eukuru onẽpyra, enara toh mana Pauru etapary se toexirykõke. Seromaroro oehnõko toh mana oturuse amaro, tykase ynororo eya.
22 Mame koroneu a nuasemã taropose ropa:
23 Morarame koroneu a asakoro kapitão tykohmase tyya. Ynara tykase ynororo eya xine:
24 Kawaru tõ enehpoko Pauru ytotohme epo, tomeseke arotatoko kowenatu Perixi a, tykase.
25 Mame pape tymerose eya aropotohme. Ynara tymerose eya Perixi neneryme:
26 “Ynymerohpyry moro oneneryme. Jepe nymyry mase Perixi. Ywy ase Kyrautiu Rixia. Kure pãna mã repe?
27 “Mokyro Pauru tapoise juteu tomo a, etapatohme repe. Yrome soutatu tomo a towomase, romanome exiryke.
28 Mokyro aroase juteu tõ kõseriu ẽpataka azahkuru exiry waro jehtohme repe.
29 Yrome axĩ zuaro toehse ywy. Romano kowenu omihpyry poko mose onyhxiropyra toh nexiase, tytamuxiry tõ omihpyry poko rokene. Morara exiryke ẽmapory se pyra exiase ãpuruhpyry taka. Etapapory se pyra roropa exiase.
30 Mame: ‘Juteu tõ mokyro etapary se,’ kary totase ya. Morara exiryke aropoase myaro. Pauru zehnotokõ roropa aropõko ase oya, ihxirotohme onetaryme. Enara rokẽ ynymerohpyry moro oneneryme.”
31 Morarame Pauru tarose soutatu tomo a, koroneu omi poe. Koko tarose toto a Ãtipatyri pona.
32 Yrokokoro pupu po rokẽ ytoketõ toeramase ropa tytapyĩkõ taka. Kawaru po ytoketõ rokẽ Pauru maro toytose.
33 Mame Sezarea pona toeporehkase toto ahtao pape tokarose eya xine kowenatu a, Pauru roropa tokarose eya.
34 Mame pape tonese ahtao kowenatu a Pauru a tõturupose ynororo:
35 ynara tykase ynororo eya: