1 Moromeĩpo, tykanary kawaru tõ maro topekahse Apisarão a toytotohme ropa. Orutua kõ tymenekase roropa eya 50me tosemazupurume ytoketõme tururume.
2 Mame towõse ynororo pakeimo toytotohme pata omõtoh taka osema ehpikoxi. Mame tooehse ahno ahtao oturutohme tuisa Tawi maro, tykohmase ynororo Apisarão a:
3 Mame Apisarão ynara tykase eya:
4 Mame ynara tykase roropa:
5 Morararo imehnõ tooehse ahtao porohse tosekumuru po “Imehxo mase,” katohme, mokyro toahmase eya, emary tapoise eya mokyro eahmaryme.
6 Morara tyrise Apisarão a emero Izyraeu tomo, tooehse toto ahtao tuisa Tawi a, zae ehtoh poko apiakapotohme eya. Moromeĩpo Izyraeu tõ eano tomatonanohse sã eya jumy pyno toto ehxĩpo.
7 Morarame 4me jeimamyry taropose ahtao ynara tykase Apisarão tuisa Tawi a:
8 Pata Kesua po, Xiria po jahtao ynara akene ya rokene: “Ritonõpo a tarose ropa jahtao Jerusarẽ pona eahmãko ase Eperõ po.”
9 — Kure rokẽ ytoko, tykase tuisa Tawi eya.
10 Morara exiryke tokare pyra typoetory taropose Apisarão a Izyraeu tõ patary poro ynara katohme: “Rueimo etaryhtao oya xine ynara kahtoko: ‘Apisarão tuisame toehse mana Eperõ po.’ ”
11 200me orutua kõ toytose toto Jerusarẽ poe Apisarão maro. Toahmase toexirykõke toytose toto imaro, yrome tuaro pyra toh nexiase inyriry poko.
12 Mame tynekarory zahkaryhtao Apisarão a, Aitopeu tykohmapose eya pata Kiro poe aehtohme. Tawi akorehmaneme Aitopeu nexiase zae ehtoh poko tuaro aehtohme. Moro ke jamihmehxo Tawi myakãmary se exiketõ tooehse Apisarão maro. Tuhkãkõ roropa imaro tooehse toh nexiase.
13 Mame omi enehne tooehse Tawi zuruse: “Izyraeu tõ emero omũkuru, Apisarão maro toehse,” tykase.
14 Naeroro ynara tykase Tawi typoetory esamo a, tymaro exiketomo a Jerusarẽ po:
15 — Aõ, taro ynanase õmipona yna ehtohme, tykase ipoetory tõ esã eya.
16 Toytopitose Tawi tytapyĩ taõkõ maro, emero, atakenaka ekahmãko toh nexiase. Ipyxiã 10mãkõ rokẽ tynomose eya tytapyĩ kurãkananõme.
17 Pata poe tutũtase Tawi tõ ahtao, imoihmãkõ maro tapyi etyhpyry kuroko toytose toto ahtao totypohse toto.
18 Ipoetory tõ emero toexikihmase tuisa ẽpataka, atakenaka toytose keretita tõ ahtao, peretita tõ maro. Mokaro soutatu tõ 600mãkõ Kate poe imaro aehtyã, toytose roropa toto tuisa ẽpataka.
19 Mame ynara tykase Tawi mokaro esemy, Itai a:
20 Okynã pyra ro mase taro, naeroro otyme kure oytory ymaro? Aza jytory zuaro pyra ase. Ytoko ropa, amarokõ aroko ropa, opyno xine exikehpyra Ritonõpo mana, amaro xine exikehpyra roropa mana, tykase Tawi.
21 Yrome Itai a tozuhse. Ynara tykase ynororo:
22 — Kure! tykase Tawi. — Ahtao ytoko osemazuhme!
23 Mame Tawi marõkõ tũtaryhtao pata poe, xitãko toh nexiase opore. Iporiry Keterõ takuohse eya xine ona pona toytotohkõme, ahno esaka pyra.
24 Mokaro maro oturukety Zatoke nexiase rewita tõ maro, Ritonõpo omihpyry ẽ arõko toh nexiase. Moroto typorohkase eya xine nono pona pata poe imoihmãkõ tũtakepyry eraximatohme. Oturukety Apiataa moroto roropa nexiase.
25 Mame Zatoke a ynara tykase tuisa Tawi:
26 Yrome, Ritonõpo zamaro pyra jahtao, ah nyrino tỹpenery ae rokene, tykase.
27 Mame ynara tykase roropa Tawi Zatoke a:
28 Mame õmiry eraximãko ase, tuna Joatão akuohtoh po, ona pona ytotoh po, tuaro jehtohme, tykase.
29 Naeroro Ritonõpo omihpyry ẽ tarose ropa Apiataa tomo a Zatoke maro Jerusarẽ pona, moroto tehme toh nexiase.
30 Xitãko Tawi nexiase toytoryme ypy Oriwera pona; zupuhpyry tyõtose kamisa ke toemynyhmaryme, tysãtajake pyra roropa nexiase. Imarõkõ roropa xitãko toh nexiase toytorykõme, tupuhpyrykõ tyõtose kamisa ke eya xine.
31 Mame Tawi zuaro toehse Aitopeu roropa Apisarão akorehmaneme ehtoh poko, naeroro ynara tykase ynororo:
32 Mame ypy emory pona toeporehkase Tawi ahtao Ritonõpo eahmatopõpyry pona, tope Husai, arakitame exikety tonese. Moroto eraximãko nexiase, zupõ toexihxihkase, nonohpe zupuhpyry po roropa toemynyhmatohke.
33 Ynara tykase Tawi eya:
34 Yrome oytory ropa ahtao pata pona, ynara kaxiko Apisarão a: “Opoetoryme exĩko ase, Tuisa, omy poetoryme jehtopõpyry samo.” Morarame jakorehmãko mase Aitopeu omiry Apisarão netaryme otururuhtao oya tuaro pyra exikety samo, toto otupitohme.
35 Mame moroto amaro Ritonõpo maro oturuketõ Zatoke, Apiataa roropa, enara. Toto zuruko emero onetapohpyry tuisa tapyĩ tao.
36 Toto mũkuru tõ Aimaa, Jonata maro moroto exĩko ma toto. Omi enehpoko eya xine emero rokẽ etaryhtao oya, zuaro jehtohme, tykase Tawi.
37 Naeroro Tawi epe Husai toeporehkase Jerusarẽ pona Apisarão omomyryhtao pata pona.