1 Morarame urutõ nuasemã tykohmase tyya, urutõ Eriseu a. Ynara tykase ynororo eya:
2 Mame morotona toeporehkase awahtao Jeu zupiko, Josapa mũkuru, Ninixi paryme. Mokyro arota imepỹ osa taka ameke pixo epe tõ winoino.
3 Mame sero oriu ikuãko zupuhpyry pona. Ynara kaxiko eya: “Ritonõpo Kuesẽkõ omi poe kuahpano tymenekase oexiryke Izyraeu tõ esẽme.” Moromeĩpo otũtako ropa, axĩ ke oytotohme ropa.
4 Naeroro mokyro urutõ nuasemã toytose Ramote-Kireate pona.
5 Moroto soutatu tõ esẽkõ tonese eya oximõme. Ynara tykase ynororo:
6 Naeroro toytose mokaro asakoro ro imepỹ osa taka. Mame moro tao oriu tukuãse eya Jeu zupuhpyry pona. Ynara tykase ynororo eya:
7 Oesemy tuisa Jorão, Akape mũkuru, etapapõko ase oya Jezapeu wãnohtohme urutõ kõ totapase eya exiryke imehnõ ypoetory tõ maro.
8 Akape ekyry tõ emero etapapõko ase, orutua kõ emero aorihmapõko ase, nuasemãkomo, tamuhpomãkõ maro.
9 Akape tõ rĩko ase tuisa Jeropoão Nepate mũkuru ritopõpyry sã ya, tuisa Paasa Aia mũkuru ritopõpyry sã roropa ya.
10 Jezapeu ekepyry ononẽpyra exĩko mana; ipũ õnõko kaikuxi tõ mana pata Jezereu pũto,” tykase.
11 Mokaro soutatu tõ esamo a tooehse ropa Jeu ahtao, tõturupose toto a:
12 — Arypyra pãna! Kaxiko, otara nyka? tykase toto.
13 Morara kary etaryke tyya xine Jeu marõkomo, soutatu tõ esamo a, tupõkõ tomase onuhtoh pona, epona xikihme Jeu ehtohme. Rue totose eya xine. Tykohtase toto:
16 Mame tõtyrise ynororo tykahu aka toytotohme Jezereu pona. Tuisa Jorão etyhnõko ro nexiase. Tuisa Akazia Juta tõ esẽ moroto roropa nexiase imaro, Jezereu po.
17 Morarame soutatu nexiase, kae tapyi tao, pata omõtoh eraseme, Jezereu po. Jeu oepyry typoetory tõ maro tonese eya. Tykohtase:
18 Mokyro omi arone toytose oseporyse Jeu maro. Ynara tykase:
19 Imepỹ omi arone tonyohse ekaropose Jeu a, apitorymã saaro. Mokyro tozuhse roropa eya:
20 Mokyro erase kae ehtoh tao tõturuse:
21 — Ykahu enehta, tykase tuisa Jorão. Tonehse eya xine. Mame tõtyrise tuisa Jorão tykahu aka. Tuisa Akazia toytose roropa tykahu ao. Toytose toto asakoro ro oseporyse Jeu maro. Mame tõseporyse toto tupito po, Napote esahpyry po. Mame Jorão tõturupose:
22 — Osepeme moehno? tykase.
23 Naeroro tykahu ae toeramase Jorão epatohme, kohtãko nexiase Akazia a:
24 Mame typyre ke tuose Jeu a jamihme samo. Jorão tuose ĩpary pokona eano pona. Toorihse, toepukase tykahu ao.
25 Mame ynara tykase Jeu takorehmane Pitikaa a:
26 “Kokonie Napote etapatopõpyry enease imũkuru tõ maro. Naeroro jomiry etapõko ase oya, awãnohnõko ase taro, sero tupito po.”
27 Morara tonese tuisa Akazia a. Naeroro tykahu ae toepase ynororo Pete-Hakã esemary ae. Yrome tokahmase Jeu a ynororo. Ynara tykase Jeu typoetory tomo a:
28 Mame Akazia ekepyry tarose ipoetory tõ esamo a Jerusarẽ pona ropa kahu ae. Moroto tuisa tõ zonẽtoh tao tonẽse ynororo Tawi patary po.
29 Akazia tuisame toehse Juta tõ esẽme 11me jeimamyry taropose Jorão, Akape mũkuru ahtao tuisame toexiry poko Izyraeu tõ esẽme.
30 Morarame Jeu toeporehkase Jezereu pona. Inyrihpyry poko totase Jezapeu a. Tõmyty tonohse eya, tonuru tõkehko, tũsety tokurinase eya. Toexikihmase ynororo tuisa tapyĩ konõto tao kaino osema enẽko osenuhmatoh ae.
31 Mame Jeu tooehse ahtao pata omõtoh ae, tykohtase Jezapeu eya:
32 Tõsenuhmase kakoxi Jeu, tykohtase ynororo:
33 — Mose emako moro tae! tykase Jeu eya xine.
34 Mame tuisa tapyĩ konõto taka tomõse ynororo. Tõtuhse, eukuru tõse eya. Mame otuhkehxĩpo ynara tykase ynororo:
35 Yrome mokaro nohpo ekepyry zonẽse aytotyã toytose ahtao onenepyra toh nexiase. Zupuhpyry zehpyry rokẽ tonese, ipupuru zehpyry, emary zehpyry roropa, enara rokene.
36 Mame Jeu turuse ahtao moro poko eya xine, ynara tykase ynororo:
37 Akoĩpyry sapararahme exĩko okyno ety samo. Moromeĩpo ipoko ynara kasaromepyra exĩko imehnõ mana: ‘Mose Jezapeu ekepyry taro nexiase.’ ”